Elektromobily jsou na vzestupu, ale jejich budoucnost záleží na technickém pokroku a penězích

Nahrávám video

Přechod na elektromobilitu je zlomovou otázkou, která bude potřebovat nejen rozhodnutí, ale zároveň také podporu, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Reagoval tak na zprávy, že Británie a Francie chtějí od roku 2040 zakázat prodej aut s benzinovým či naftovým motorem, aby pak v dalších letech byly už všechny vozy plně elektrizovány.

Petzl uvedl, že do vytvoření dostatečné infrastruktury (dobíjecí stanice) bude zapotřebí investice v řádu miliard korun. Považuje to za politické rozhodnutí a vítá, že například ministerstvo dopravy připravuje program podpory výstavby těchto stanic. 

Doplnil také, že jak automobilový průmysl, tak energetika se na další rozvoj dobíjecí infrastruktury intezivně připravují. A pozitivní roli zde mohou podle něho sehrát i tzv. start-upy, například instalace dobíjecích míst do lamp veřejného osvětlení. 

Počet dobíjecích stanic v krajích od velkých distributorů elektřiny (ČEZ, PRE, E.ON, innogy)
Zdroj: ČEZ/PRE/Asociace elektromobilového průmyslu/plugshare.com

Počet elektromobilů roste v Česku jen zvolna. Za loňský rok přibylo pouze 271 vozů. Počet registrací elektromobilů oproti roku 2015 tak klesl o čtvrtinu. Za letošní leden a únor přibylo na českých silnicích 68 aut na elektrický pohon. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.

Petzl odhadl, že před rokem 2020 bude podíl elektromobilů v řádu nízkých procent, před rokem 2030 pak již v desítkách procent. 

Na otázku, kdy bude  v Česku jezdit na silnicích více elektroaut než aut na spalovací motory, odpověděl náměstek pro průmysl ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický, že „to jsme, aspoň podle našich odhadů, někde za rokem 2030“. 

Později odhadl, vzhledem k průměrnému příjmu v ČR a ke stáří vozového parku, že by se tak mohlo stát kolem roku 2050. 

V současné době dotuje stát nákup elektromobilů firmám a veřejné správě.

Náměstek řekl, že veřejnost dnes vnímá elektromobily úplně jinak, než tomu bylo ještě před třemi lety. Připustil, že část veřejnosti považuje přímé dotace fyzickým osobám (na pořízení elektromobilu) jako věc, která by do budoucna měla být.

Nejvyšší multiplikační efekt veřejných prostředů pak podle něho mají dotace a podpora infrastruktury. „Proto největší část finančních prostředků budeme směřovat právě tam,“ dodal s tím, že letos v září vyhlásí ministerstvo dopravy program za zhruba 350 milionů korun, které budou směřovat do infrastruktury pro elektromobily.  

Rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík uvedl, že rozšíření elektromobilů v Česku bude záležet na technickém pokroku (velmi výrazně zlevňuje výrobu baterií) a na tom, jak se rozšíří ve zbytku světa (čili rozměr výroby a rozměr poptávky). Pokud se tedy ve světě elektromobily „chytí“, tak je to zlevní globálně a tedy i pro Česko. 

Osobně se domnívá, že v horizontu deseti let to může být 25 procent trhu, možná i více. Dnes podle něho v Česku neexistuje plošná podpora ve formě dotací, která je v některých zemích velmi masivní (například v Norsku) a infrastruktura je dosud velmi málo vybudovaná.

To, že zde neexistuje podpora soukromým osobám bere s otazníkem. Podle něho by se mohla uskutečňovat velmi selektivně. Domnívá se však, že i v tomto směru bude česká vláda následovat světový trend a „dříve nebo později tady podpora přijde, otázka je, v jakém rozsahu“. 

Počet dobíjecích stanic pro automobily ve vybraných zemích Evropy
Zdroj: eafo.eu

V pořadu se dále diskutovalo o jednotlivých elektromobilech v nabídce světových autobilek i o jejich vysoké ceně. Podle jednatele společnosti HE3DA Jana Procházky se na ní baterie podílí mezi třetinou a polovinou. Za důvod, proč je výroba tak drahá, považuje mj. to, že je to svou komplikovaností „poměrně kosmická výroba“ i obří investiční náklady. 

Šéfredaktor Automakers Erich Handl se pak zmínil o plánech automobilek, které působí na našem území. „Pokud je mi známo, tak výrobu elektromobilu připravuje Škoda Auto, na trhu by se měl objevit kolem roku 2020, a to údajně v ceně současné dieselové octavie“. O dalších automobilkách (TPCA a Hyundai) neví, že by produkci elektromobilů připravovaly. 

V Británii nyní počítají i s koncem hybridních aut, vybavených jak elektrickým, tak benzinovým či naftovým motorem. Procházka k tomu podotkl, že „hybrid není mrtvý“. Naopak ho považuje za výbornou přechodovou vazbu při přechodu na elektromobilitu. 

Petzl také uvedl, že hrozí silná rozdrobenost evropského trhu, což by podle něho mohlo zásadně ovlivnit výkonnost automobilového průmyslu v Evropě. Proto i jeho sdružení se snaží o tom jednat s Evropskou komisí a „byli bychom rádi, kdyby přijala naši iniciativu pro evropské městské emise,“ čili jednotná pravidla napříč všemi státy. 

Na otázku, zda dojde k celoevropskému rozhodnutí typu že - od toho a toho roku se bude v Evropě jezdit jen elektromobily - se domnívá, že to opravdu bude rozhodnutí od zeleného stolu ke konkrétnímu datu.

V pořadu také několikrát zaznělo, že elektřina není jedinou „vyvolenou,“ ale že  k ní existují i různé nadějné varianty, například vodík. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 45 mminutami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...