Elektromobily jsou na vzestupu, ale jejich budoucnost záleží na technickém pokroku a penězích

66 minut
Devadesátka ČT24 o budoucnosti elektromobilů
Zdroj: ČT24

Přechod na elektromobilitu je zlomovou otázkou, která bude potřebovat nejen rozhodnutí, ale zároveň také podporu, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Reagoval tak na zprávy, že Británie a Francie chtějí od roku 2040 zakázat prodej aut s benzinovým či naftovým motorem, aby pak v dalších letech byly už všechny vozy plně elektrizovány.

Petzl uvedl, že do vytvoření dostatečné infrastruktury (dobíjecí stanice) bude zapotřebí investice v řádu miliard korun. Považuje to za politické rozhodnutí a vítá, že například ministerstvo dopravy připravuje program podpory výstavby těchto stanic. 

Doplnil také, že jak automobilový průmysl, tak energetika se na další rozvoj dobíjecí infrastruktury intezivně připravují. A pozitivní roli zde mohou podle něho sehrát i tzv. start-upy, například instalace dobíjecích míst do lamp veřejného osvětlení. 

Počet dobíjecích stanic v krajích od velkých distributorů elektřiny (ČEZ, PRE, E.ON, innogy)
Zdroj: ČEZ/PRE/Asociace elektromobilového průmyslu/plugshare.com

Počet elektromobilů roste v Česku jen zvolna. Za loňský rok přibylo pouze 271 vozů. Počet registrací elektromobilů oproti roku 2015 tak klesl o čtvrtinu. Za letošní leden a únor přibylo na českých silnicích 68 aut na elektrický pohon. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.

Petzl odhadl, že před rokem 2020 bude podíl elektromobilů v řádu nízkých procent, před rokem 2030 pak již v desítkách procent. 

Na otázku, kdy bude  v Česku jezdit na silnicích více elektroaut než aut na spalovací motory, odpověděl náměstek pro průmysl ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický, že „to jsme, aspoň podle našich odhadů, někde za rokem 2030“. 

Později odhadl, vzhledem k průměrnému příjmu v ČR a ke stáří vozového parku, že by se tak mohlo stát kolem roku 2050. 

V současné době dotuje stát nákup elektromobilů firmám a veřejné správě.

Náměstek řekl, že veřejnost dnes vnímá elektromobily úplně jinak, než tomu bylo ještě před třemi lety. Připustil, že část veřejnosti považuje přímé dotace fyzickým osobám (na pořízení elektromobilu) jako věc, která by do budoucna měla být.

Nejvyšší multiplikační efekt veřejných prostředů pak podle něho mají dotace a podpora infrastruktury. „Proto největší část finančních prostředků budeme směřovat právě tam,“ dodal s tím, že letos v září vyhlásí ministerstvo dopravy program za zhruba 350 milionů korun, které budou směřovat do infrastruktury pro elektromobily.  

Rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík uvedl, že rozšíření elektromobilů v Česku bude záležet na technickém pokroku (velmi výrazně zlevňuje výrobu baterií) a na tom, jak se rozšíří ve zbytku světa (čili rozměr výroby a rozměr poptávky). Pokud se tedy ve světě elektromobily „chytí“, tak je to zlevní globálně a tedy i pro Česko. 

Osobně se domnívá, že v horizontu deseti let to může být 25 procent trhu, možná i více. Dnes podle něho v Česku neexistuje plošná podpora ve formě dotací, která je v některých zemích velmi masivní (například v Norsku) a infrastruktura je dosud velmi málo vybudovaná.

To, že zde neexistuje podpora soukromým osobám bere s otazníkem. Podle něho by se mohla uskutečňovat velmi selektivně. Domnívá se však, že i v tomto směru bude česká vláda následovat světový trend a „dříve nebo později tady podpora přijde, otázka je, v jakém rozsahu“. 

Počet dobíjecích stanic pro automobily ve vybraných zemích Evropy
Zdroj: eafo.eu

V pořadu se dále diskutovalo o jednotlivých elektromobilech v nabídce světových autobilek i o jejich vysoké ceně. Podle jednatele společnosti HE3DA Jana Procházky se na ní baterie podílí mezi třetinou a polovinou. Za důvod, proč je výroba tak drahá, považuje mj. to, že je to svou komplikovaností „poměrně kosmická výroba“ i obří investiční náklady. 

Šéfredaktor Automakers Erich Handl se pak zmínil o plánech automobilek, které působí na našem území. „Pokud je mi známo, tak výrobu elektromobilu připravuje Škoda Auto, na trhu by se měl objevit kolem roku 2020, a to údajně v ceně současné dieselové octavie“. O dalších automobilkách (TPCA a Hyundai) neví, že by produkci elektromobilů připravovaly. 

V Británii nyní počítají i s koncem hybridních aut, vybavených jak elektrickým, tak benzinovým či naftovým motorem. Procházka k tomu podotkl, že „hybrid není mrtvý“. Naopak ho považuje za výbornou přechodovou vazbu při přechodu na elektromobilitu. 

Petzl také uvedl, že hrozí silná rozdrobenost evropského trhu, což by podle něho mohlo zásadně ovlivnit výkonnost automobilového průmyslu v Evropě. Proto i jeho sdružení se snaží o tom jednat s Evropskou komisí a „byli bychom rádi, kdyby přijala naši iniciativu pro evropské městské emise,“ čili jednotná pravidla napříč všemi státy. 

Na otázku, zda dojde k celoevropskému rozhodnutí typu že - od toho a toho roku se bude v Evropě jezdit jen elektromobily - se domnívá, že to opravdu bude rozhodnutí od zeleného stolu ke konkrétnímu datu.

V pořadu také několikrát zaznělo, že elektřina není jedinou „vyvolenou,“ ale že  k ní existují i různé nadějné varianty, například vodík. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 22 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...