Elektro bylo loni v ČR skoro nejlevnější z celé unie

Praha - Spotřební elektronika byla loni v České republice takřka nejlevnější ze všech sedmadvaceti států Evropské unie. Koupě televize, fotoaparátu, Hifi systémů nebo třeba CD a DVD nosičů se víc vyplatila už jenom v Bulharksku. Vyplývá to z údajů Evropského statistického úřadu. Silná koruna však letos Česko zřejmě prodražila.

Do kategorie spotřební elektroniky evropští statistici zahrnuli asi 130 nejrůznějších produktů. Kromě zmíněných tam byly například i tiskárny, počítače či monitory. Na seznamu naopak nefigurují spotřebiče pro domácnost typu praček, myček či vysavačů, neboť ty tvoří zvláštní skupinu.

Hladina cen sledovaných výrobků v Česku dosahovala 92 procent průměru celé unie, v Bulharsku 83 procent. Pod unijním průměrem bylo i Slovensko s 96 procenty. Naopak vůbec nejvyšší číslo v rámci „sedmadvacítky“ připadlo Dánsku s Finskem (113 procent proti unijnímu průměru).

Ze zemí, které nejsou členy EU, hladina cen byla loni v Evropě nejvyšší jednoznačně na Islandu - dosahovala tam 141 procent ve srovnání s unijním průměrem.

Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška do cenových rozdílů spotřební elektroniky promlouvají hlavně odlišné daně a směnné kursy. V čele žebříčku tak jsou především země s vysokými sazbami DPH.

Pozice Česka se ale letos zřejmě podstatně změní. Na vině bude především výrazné posílení koruny vůči euru. Samotné posílení koruny o 15 procent proti loňsku by při zachování stejných cen znamenal, že by elektronika v Česku byla o tři procentní body dražší než je průměr unie. Obchodníci sice na silnou korunu zareagovali zlevňováním, podle Sobíška je však pravděpodobné, že tuzemské ceny některého zboží vyšplhaly nad úroveň sousedního Německa, které je v elektronice oproti průměru eurozóny o něco levnější.

Češi loni podle údajů společnosti GfK utratili v obchodech za spotřební elektroniku rekordních 56,65 miliardy korun, což bylo ve srovnání s rokem 2006 o devět procent více. Největší nárůst vykázal prodej televizorů, audio a video techniky. Nákupy elektroniky se v Česku navzdory rostoucímu počtu hypermarketů soustřeďují do specializovaných obchodních řetězců a prodejen elektro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...