Praha – Elektřina příští rok podraží o něco více než letos. Domácnosti si připlatí zhruba o 6 procent, firmy až o 8 procent. Píší to dnešní Hospodářské noviny, které při odhadu vycházejí z vývoje nákupních cen a informací o regulovaných poplatcích, které chystá Energetický regulační úřad. Klíčem k přesné ceně bude zejména podpora pro obnovitelné energie – letos to bylo 30 miliard korun, v příštím roce se čeká další nárůst. Stát přitom zelenou elektřinu dotuje každoročně jen 12 miliardami.
Zákaznickou cenu elektřiny určuje především vývoj na energetických burzách. Letos se tam průměrná nákupní cena pohybovala kolem 54,5 eura za megawatthodinu, což představuje proti loňsku asi devítiprocentní nárůst. Do konečné ceny se promítají také regulované poplatky za služby a dotace na obnovitelné zdroje, které stanovuje Energetický regulační úřad.
„Detailní výpočty poplatků ještě probíhají, známe už ale základní rámec,“ uvedla předsedkyně úřadu Alena Vitásková, podle níž stoupnou regulované poplatky u elektrické energie včetně dotace na obnovitelné zdroje v průměru o pět procent.
Blahoslav Němeček, ERÚ:
„Definitivně rozhodnuto bude až na konci listopadu. Informace, které jsou k dispozici dnes, skutečně potvrzují, že bychom se neměli pohybovat u domácností výše než u těch šesti, respektive okolo pěti procent.“
Největším problémem pro určení cen jsou právě dotace na obnovitelné zdroje, které v cenách platí spotřebitel. Letos se kvůli nim domácnostem zvýšila cena za megawatthodinu elektřiny o 370 korun, podle Hospodářských novin dále vzroste na 430 korun.
Mohlo být i hůř…
Zátěž ale mohla být i vyšší. „Zelených elektráren“ přibylo více, než úředníci regulačního úřadu očekávali, a jejich výkonnost také překročila očekávání. Státu tak roste dluh vůči distribučním firmám ČEZ a E.ON, jež povinně vykupují „zelenou“ elektřinu. Z loňska jim zůstala z těchto důvodů pětimiliardová ztráta, letos už v půli roku byly ve 3,5miliardovém minusu.
„Kdyby měl poplatek na obnovitelné zdroje v příštím roce plně pokrýt závazky k distributorům, stoupl by na 520 až 570 korun na megawatthodinu,“ upozornil analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Úředníkům se ale daří dohodnout s ČEZem a E.ONem splátkový kalendář, takže se dluh vůči nim rozloží na delší období. To má zákazníky méně bolet.
Dalibor Matějů, nezávislý konzultant v energetice:
„Bude-li konstantní objem zdrojů, budeme každý rok platit o něco víc, což bude dáno inflací. Je to limitováno asi dvouprocentním meziročním přírůstkem nahoru.“
Pro menší podniky přestává být cena elektřiny únosná
Podle zářijového průzkumu Unie malých a středních podniků je už nyní pro 60 procent malých a středních podniků cena elektřiny na hranici přijatelnosti, pro 12 procent je již příliš vysoká a 28 procent je s ní spokojeno. „Výsledky ankety potvrdily, že nemůžeme nad zvyšováním cen zavírat oči. Podnikatelé čekají na odpověď od energetických společností, které by měly vyslyšet volání českých podniků a upravit pro ně nabídku výhodněji,“ podotkl šéf unie David Šleich.
Rozdíly v cenách elektřiny pro firmy se mezi ČR a západem smývají
„Zatímco domácnosti ve srovnání s Evropou a zejména ve srovnání s Německem platí přece jenom ještě výrazně méně, u velkoodběratelů v průmyslu se cenová úroveň liší jen velmi málo. Existuje už řada evropských zemí, které mají účty za elektřinu nižší než náš průmysl,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 Jiří Gavor z poradenské společnosti ENA.
