Ekonomika poroste o 3,1 procenta, očekává nadále ministerstvo. Dluh má dosáhnout 44,8 procenta HDP

Nahrávám video

Ministerstvo financí v nové prognóze ponechalo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta. Pro rok 2022 odhaduje růst o 3,7 procenta – to je o tři desetiny více než v lednové prognóze. Očekává, že se v tom promítne především oživení soukromé spotřeby. Zároveň ale počítá ministerstvo s tím, že schodek rozpočtu dosáhne 8,8 procenta HDP. Chystá proto úsporná opatření.

Česká ekonomika loni klesla o 5,6 procenta, letos ale podle všech prognóz již poroste. Očekávání resortu financí patří k těm optimističtějším s předpokladem růstu o 3,1 procenta oproti 2,2 procenta, které v únoru očekávala Česká národní banka, nebo 2,6 procentům prognózovaných Českou bankovní asociací.

Více než tříprocentní růst očekávalo ministerstvo již v lednové prognóze a v dubnové zůstal předpoklad neměnný. „Předpokládáme, že postupující očkování obyvatel zlepší epidemickou situaci, což podpoří hospodářské oživení nejen v České republice, ale i v zahraničí,“ uvedl úřad v aktuálním dokumentu.

Nepředpokládá však, že by růst táhly domácnosti. „Minimálně další čtvrtletí bude pod vlivem restrikcí. Nemáme ještě stanovené datum otevření,“ podotkla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Resort počítá i s růstem nezaměstnanosti, stoupnout by podle něj mohla z loňských 2,6 procenta na 3,6 procenta. Odhad inflace v nové prognóze zvýšil z lednových 1,9 na 2,5 procenta. Úřad to dal do souvislosti s vyššími cenami ropy a potravin.

V roce 2022 by měla ekonomika růst ještě více – o 3,7 procenta, očekává ministerstvo financí. Nezaměstnanost sice ještě vzroste, ale už jen minimálně na 3,7 procenta. Projevit by se mělo ekonomické oživení, na druhé straně skončí vládní programy udržující vysokou zaměstnanost. Inflace zvolní, předpokládá resort. „V roce 2022 by při absenci podstatnějších proinflačních faktorů – s výjimkou oživení spotřeby domácností – mohla míra inflace zvolnit na 2,3 procenta,“ uvedl úřad. 

Odhady ministerstva financí slouží jako východisko pro Konvergenční program, který je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády. Dokument musí vláda projednat a odeslat do Bruselu každoročně do konce dubna.

Schodek bude 8,8 procenta a dluh 44,8 procenta HDP, očekává ministerstvo

Přestože ministerstvo očekává již letos návrat k ekonomickému růstu, zároveň předpokládá, že schodek rozpočtu dosáhne 8,8 procenta hrubého domácího produktu a v příštím roce 5,9 procenta. Loni činil schodek 6,2 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta a na 48,2 procenta v příštím roce.

Na další léta připravuje ministerstvo úsporná opatření, aby schodek veřejných financí i zadlužení poklesly. Konkrétně půjde podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Zároveň by se měly zmrazit platy úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů nebo snížit provozní výdaje ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent.

„Jedná se o kombinaci úsporných opatření na příjmové i výdajové straně, díky kterým by zadlužení v roce 2024 dosáhlo hodnoty o zhruba dva procentní body nižší, tedy nikoliv 54,6 procenta HDP, ale 52,8 procenta HDP,“ uvedla Schillerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 8 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 18 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.