Ekonomika poroste o 3,1 procenta, očekává nadále ministerstvo. Dluh má dosáhnout 44,8 procenta HDP

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Česká ekonomika podle nové předpovědi ministerstva financí poroste letos o 3,1 procenta
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí v nové prognóze ponechalo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta. Pro rok 2022 odhaduje růst o 3,7 procenta – to je o tři desetiny více než v lednové prognóze. Očekává, že se v tom promítne především oživení soukromé spotřeby. Zároveň ale počítá ministerstvo s tím, že schodek rozpočtu dosáhne 8,8 procenta HDP. Chystá proto úsporná opatření.

Česká ekonomika loni klesla o 5,6 procenta, letos ale podle všech prognóz již poroste. Očekávání resortu financí patří k těm optimističtějším s předpokladem růstu o 3,1 procenta oproti 2,2 procenta, které v únoru očekávala Česká národní banka, nebo 2,6 procentům prognózovaných Českou bankovní asociací.

Více než tříprocentní růst očekávalo ministerstvo již v lednové prognóze a v dubnové zůstal předpoklad neměnný. „Předpokládáme, že postupující očkování obyvatel zlepší epidemickou situaci, což podpoří hospodářské oživení nejen v České republice, ale i v zahraničí,“ uvedl úřad v aktuálním dokumentu.

Nepředpokládá však, že by růst táhly domácnosti. „Minimálně další čtvrtletí bude pod vlivem restrikcí. Nemáme ještě stanovené datum otevření,“ podotkla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Resort počítá i s růstem nezaměstnanosti, stoupnout by podle něj mohla z loňských 2,6 procenta na 3,6 procenta. Odhad inflace v nové prognóze zvýšil z lednových 1,9 na 2,5 procenta. Úřad to dal do souvislosti s vyššími cenami ropy a potravin.

V roce 2022 by měla ekonomika růst ještě více – o 3,7 procenta, očekává ministerstvo financí. Nezaměstnanost sice ještě vzroste, ale už jen minimálně na 3,7 procenta. Projevit by se mělo ekonomické oživení, na druhé straně skončí vládní programy udržující vysokou zaměstnanost. Inflace zvolní, předpokládá resort. „V roce 2022 by při absenci podstatnějších proinflačních faktorů – s výjimkou oživení spotřeby domácností – mohla míra inflace zvolnit na 2,3 procenta,“ uvedl úřad. 

Odhady ministerstva financí slouží jako východisko pro Konvergenční program, který je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády. Dokument musí vláda projednat a odeslat do Bruselu každoročně do konce dubna.

Schodek bude 8,8 procenta a dluh 44,8 procenta HDP, očekává ministerstvo

Přestože ministerstvo očekává již letos návrat k ekonomickému růstu, zároveň předpokládá, že schodek rozpočtu dosáhne 8,8 procenta hrubého domácího produktu a v příštím roce 5,9 procenta. Loni činil schodek 6,2 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta a na 48,2 procenta v příštím roce.

Na další léta připravuje ministerstvo úsporná opatření, aby schodek veřejných financí i zadlužení poklesly. Konkrétně půjde podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Zároveň by se měly zmrazit platy úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů nebo snížit provozní výdaje ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent.

„Jedná se o kombinaci úsporných opatření na příjmové i výdajové straně, díky kterým by zadlužení v roce 2024 dosáhlo hodnoty o zhruba dva procentní body nižší, tedy nikoliv 54,6 procenta HDP, ale 52,8 procenta HDP,“ uvedla Schillerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 9 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...