Ekologové chtějí budoucnost české energetiky bez jádra

2 minuty
Události: Obejde se Česko bez jádra?
Zdroj: ČT24

Ekologové vyzývají vládu, ať prověří možnost, že by Česko nerozvíjelo jadernou energetiku. Argumentují přitom potížemi, které postihly nové bloky jinde v Evropě. Podle zástupců Hnutí Duha by měla vláda připravit alternativní variantu Státní energetické koncepce (SEK). Ministerstvo průmyslu však zatím v budoucnost bez atomu nevěří.

Experti zmíněné ekologické organizace argumentují, že stavby nových nebo rozšiřování již existujících evropských elektráren se prodražují. Podle nich by to mělo vzít do úvahy i Česko ve svých plánech na rozšíření elektráren Temelín a Dukovany aspoň o jeden blok. 

Jaderná energetika v Evropě
Zdroj: ČT24

Hlavně ale podle nich Česko i Maďarsko plánují výkupní ceny elektřiny mnohem nižší než Velká Británie, která je v přípravách dál a cenu už garantovala.

Jaderná energetika1
Zdroj: ČT24

„Stejně tak jako nevychází maďarský projekt, tak je vysoce pravděpodobné, že nebude vycházet ani český jaderný projekt,“ domnívá se analytik poradenské společnosti Candole Partners Jan Ondřich. 

  • Nová varianta Státní energetické koncepce (SEK) by podle Hnutí Duha měla klást důraz na obnovitelné zdroje. 
  • Především pak na malé fotovoltaické elektrárny a takzvané komunitní větrné elektrárny, které by vlastnily obce společně s občany a farmáři.

 Na druhé straně bitevního pole stojí ministerstvo průmyslu a obchodu. Ekologům odpovědělo, že státní energetická koncepce se má podle zákona vyhodnocovat nejméně jednou za pět let a na základě toho může být aktualizovaná.

„Kdyby se náhodou nepovedlo postavit jaderné zdroje, tak to je legitimní plánování katastrofických scénářů a tím se budeme zabývat, ale kvůli tomu nemusíme v tuto chvíli předělávat státní energetickou koncepci,“ dodal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). 

  • V současné době se jaderné elektrárny podílí na výrobě elektřiny zhruba z jedné třetiny. 
  • S tím, jak bude klesat kvůli tenčícím se zásobám hnědého uhlí výroba elektřiny z této suroviny, měla by stoupat produkce jaderných elektráren. 
  • V roce 2040 by mohl podíl jaderných elektráren na výrobě elektřiny v Česku dosáhnout 46 až 58 procent.

Energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký tvrdí, že postavit koncepci na energetické efektivnosti a obnovitelných zdrojích je reálný plán. Ministr Mládek to odmítá. „Stále chodí s návrhy, jak dál pouštět žilou státnímu rozpočtu nebo spotřebitelům, takže tyto nápady bych chtěl odmítnout“.

  • Vláda loni v návaznosti na energetickou koncepci schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. 
  • Počítá se stavbou jednoho jaderného bloku v Jaderné elektrárně Dukovany a jednoho bloku v Jaderné elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. 
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve uvedlo, že čeká, že vláda rozhodne o modelu dostavby nového jaderného zdroje v první polovině příštího roku. Jako první by měla začít stavba v Dukovanech.

O prudkém odklonu od jaderné energetiky rozhodlo v roce 2011 - po zprávách o neštěstí v japonské Fukušimě - Německo. Stanovilo, že jaderné elektrárny skončí do roku 2022, zatímco ještě rok před tím počítala vláda Angely Merkelové s prodloužením jejich životnosti do roku 2036. 

Energetické firmy E.ON, RWE a Vattenfall rozhodnutí z roku 2011 napadly. Minulý týden německý ústavní soud rozhodl, že německá vláda nepostupovala zcela v souladu s ústavou.  Nařídil také, aby se do 30. června 2018 zákon o jaderné energetice změnil, uvedla agentura ČTK. 

Spolkový ústavní soud konstatoval, že vláda má právo rozhodnout o ústupu od jaderné energetiky. Zároveň ale musí odškodnit energetické společnosti, například za investice učiněné v dobré víře na základě rozhodnutí o prodloužení životnosti jaderných elektráren z roku 2010, které zvrat ve vládní politice v roce 2011 znehodnotil. Právě taková pasáž ale současnému zákonu o jaderné energetice chybí. 

Nyní tedy začne vyjednávání zmíněných firem s vládou, jakou podobu by odškodnění mohlo mít. Zda čistě finanční nebo třeba prodloužením provozu některých jaderných elektráren.

  • V Německu je nyní v provozu osm jaderných reaktorů; odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci energetiky.
  • V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje.
  • Obnovitelné zdroje se loni na celkové výrobě elektřiny v Německu podílely z 30 procent. V roce 2035 by měly v zemi pokrývat 60 procent spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 17 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...