Německá vláda nepostupovala při ústupu od jaderné energetiky zcela v souladu se zákony, rozhodl v Karlsruhe ústavní soud. Trojice energetických firem, která rozhodnutí z roku 2011 napadla, má tudíž nárok na „přiměřené“ odškodnění.
Společnosti E.ON, RWE a Vattenfall, které požadují miliardové náhrady, se na ústavní soud obrátily kvůli rozhodnutí vlády a parlamentu zkrátit životnost jaderných elektráren. Tvrdily, že vláda porušila jejich ústavou garantovaná práva a část majetku jim de facto vyvlastnila.
Spolkový ústavní soud dal firmám částečně za pravdu, když upozornil na pochybení na straně vlády a části zákona o jaderné energetice prohlásil za neslučitelné s ústavou. Nařídil také, aby se do 30. června 2018 příslušný zákon změnil.
O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2000 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem.
V roce 2010 však kabinet konzervativní unie CDU/CSU a liberálních demokratů vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě ale vláda jen o rok později otočila a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila, především kvůli rychlosti změny.
Vláda musí společnosti odškodnit
Spolkový ústavní soud konstatoval, že vláda má právo rozhodnout o ústupu od jaderné energetiky. Zároveň přitom ale musí odškodnit energetické společnosti, například za investice učiněné v dobré víře na základě rozhodnutí o prodloužení životnosti jaderných elektráren z roku 2010, které zvrat ve vládní politice v roce 2011 znehodnotil. Právě taková pasáž ale současnému zákonu o jaderné energetice chybí.
Rozhodnutí ústavního soudu otevírá cestu k tomu, aby provozovatelé jaderných elektráren u civilních soudů žádaly náhradu. Její celková výše by se podle médií mohla pohybovat kolem 19 miliard eur (514 miliard korun).
Ke stížnosti ústavnímu soudu se nepřipojil čtvrtý provozovatel jaderných elektráren - společnost EnBW, která je téměř výhradně vlastněná státem. Z odškodnění by ale mohla profitovat i ona.
Jestli nakonec firmy žaloby podají, není ale podle německých médií jisté. Firmy totiž zároveň s vládou vyjednávají o tom, kdo v budoucnu ponese jakou část zodpovědnosti za zpracování a uskladnění jaderného odpadu a jsou v této věci zčásti odkázané na vstřícný přístup kabinetu.
Zástupci vlády jsou každopádně přesvědčeni, že rozhodnutí soudu neznamená miliardové náhrady. To připustila i mluvčí společnosti RWE. „Je skutečně pravda, že to není o miliardách eur kompenzací, jak se uvádělo v médiích,“ uvedla.
Možné odškodnění by podle Spolkového ústavního soudu mohlo mít i jinou formu než jen finanční. Podle německých médií tak není vyloučeno, že by náhrada spočívala třeba v prodloužení provozu některých jaderných elektráren.
V Německu je nyní v provozu osm jaderných reaktorů. Odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci zdejší energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se loni podílely z třiceti procent na celkové výrobě elektřiny v zemi. V roce 2035 by měly pokrývat šedesát procent německé spotřeby, do roku 2050 by to mělo být osmdesát procent.
