Důchodci si na příplatek k penzi ještě počkají, Senát vrátil poslancům důchodovou novelu

3 minuty
Senát vrací dolní komoře důchodovou novelu i s pozměňovacími návrhy
Zdroj: ČT24

Senát chce, aby tisícikorunový příplatek k měsíčnímu důchodu dostávali senioři, kteří čerpají důchod 25 a více let. Chtějí takto nahradit část vládní důchodové novely, jež předpokládá, že o tisíc korun měsíčně navíc by dostávali penzisté starší 85 let. K posouzení do dolní parlamentní komory tak vrací předlohu, která také zvyšuje pevnou část důchodů o procentní bod.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) před úpravami novely varoval. Poukazoval na to, že kvůli schválení některého pozměňovacího návrhu a prodloužení legislativního procesu by novela nemusela být účinná včas, tedy od září, a výpočet penzí by se od příštího roku nezměnil. Sněmovna má naplánovanou další řádnou schůzi až na září.

Předkladatel schváleného pozměňovacího návrhu Miloš Vystrčil (ODS) se Štěchovými slovy nesouhlasil. Sněmovna se podle něho může sejít tak, aby předloha byla od září účinná. 

ODS prosazovala stejný pozměňovací návrh už v dolní komoře, tam však neuspěl. Vystrčil uvedl, že jeho úprava tisícikorunového příplatku je spravedlivější k ženám, které vychovávaly děti a které kvůli tomu odcházely v minulosti do penze dříve než muži. Rozpočtové náklady odhadl nad rámec vládní novely na dvě miliardy korun ročně.

Zato lidovci v Senátu stejně jako předtím v Poslanecké sněmovně neprosadili zvýšení penzí všem důchodkyním, které vychovávaly děti. Chtěli, aby se jim měsíční částka zvýšila o 500 korun za každé dítě.

Snížení podílu zásluhovosti. Podle Hamáčka budou vyšší všechny důchody

Důchodovou novelu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí za bývalé ministryně v jednobarevné vládě ANO Jaroslavy Němcové. Cílem změn mělo být zvýšení životní úrovně lidí s nízkými penzemi, u nichž základní výměra činí významnou část důchodů.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), který v horní komoře předlohu uváděl a s žádnou senátorskou úpravou nesouhlasil, uvedl, že zvýšení pevné části penzí neznamená oslabení principu zásluhovosti. Všechny nově přiznávané důchody budou podle něho vyšší.

Sněmovní zpravodaj předlohy Jan Bauer (ODS) ale už dřív s odvoláním na vyjádření zástupců ministerstva práce několikrát řekl, že se zásluhovost snižuje ze 78 na 76 procent. Senátor Petr Šilar (KDU-ČSL) označil předlohu vlády ANO za populistickou a nezodpovědnou. Cílí podle něho na určitou skupinu voličů.

Důchody se zvyšují vždy v lednu, a to o součet poloviny růstu reálných mezd a růstu cen. Pravidlo zůstane stejné, zvětší se ale podíl přidávání do pevné části a zmenší se podíl na růst procentní výměry, v níž se odráží výše odvodů z výdělků a odpracované roky. Části seniorů se tedy budou penze zvyšovat pomaleji než dosud. V příštím roce se však opatření díky přechodnému ustanovení ještě neprojeví.

Státní rozpočet vyjde navýšení penzí příští rok asi na 14,2 miliardy korun v případě, že by novela byla účinná včas ve vládním znění. Sněmovna do ní vložila jedinou úpravu, podle které bude stát důchodové pojištění platit i za smluvní asistenty postižených lidí.

Více pro nejstarší seniory, protože mají menší důchody než mladší penzisté

Pokud bude důchodová novela účinná, přesnou částku výměry důchodů na příští rok vláda stanoví v září podle nových pravidel. Zvýšení části důchodů o tisíc korun měsíčně předloha přímo stanovuje k lednu příštího roku.

Podle autorů vládního návrhu je třeba starším seniorům přidat více kvůli jejich vyšším výdajům na péči a léky. Důvodem je i to, že starší senioři mají nižší penze než ti mladší. Před 30 lety nastupovali do starobního důchodu s nižší částkou. I když se jim později přepočítala, stále je výrazně menší, než mají mladší důchodci.

  • Starobní, invalidní a pozůstalostní důchod pobíralo na konci loňska od České správy sociálního zabezpečení téměř 2,9 milionu lidí. Starobní důchod dostávalo 2,4 milionu osob. Průměrný starobní důchod činil 11 850 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...