Důchodci si na příplatek k penzi ještě počkají, Senát vrátil poslancům důchodovou novelu

Nahrávám video
Senát vrací dolní komoře důchodovou novelu i s pozměňovacími návrhy
Zdroj: ČT24

Senát chce, aby tisícikorunový příplatek k měsíčnímu důchodu dostávali senioři, kteří čerpají důchod 25 a více let. Chtějí takto nahradit část vládní důchodové novely, jež předpokládá, že o tisíc korun měsíčně navíc by dostávali penzisté starší 85 let. K posouzení do dolní parlamentní komory tak vrací předlohu, která také zvyšuje pevnou část důchodů o procentní bod.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) před úpravami novely varoval. Poukazoval na to, že kvůli schválení některého pozměňovacího návrhu a prodloužení legislativního procesu by novela nemusela být účinná včas, tedy od září, a výpočet penzí by se od příštího roku nezměnil. Sněmovna má naplánovanou další řádnou schůzi až na září.

Předkladatel schváleného pozměňovacího návrhu Miloš Vystrčil (ODS) se Štěchovými slovy nesouhlasil. Sněmovna se podle něho může sejít tak, aby předloha byla od září účinná. 

ODS prosazovala stejný pozměňovací návrh už v dolní komoře, tam však neuspěl. Vystrčil uvedl, že jeho úprava tisícikorunového příplatku je spravedlivější k ženám, které vychovávaly děti a které kvůli tomu odcházely v minulosti do penze dříve než muži. Rozpočtové náklady odhadl nad rámec vládní novely na dvě miliardy korun ročně.

Zato lidovci v Senátu stejně jako předtím v Poslanecké sněmovně neprosadili zvýšení penzí všem důchodkyním, které vychovávaly děti. Chtěli, aby se jim měsíční částka zvýšila o 500 korun za každé dítě.

Snížení podílu zásluhovosti. Podle Hamáčka budou vyšší všechny důchody

Důchodovou novelu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí za bývalé ministryně v jednobarevné vládě ANO Jaroslavy Němcové. Cílem změn mělo být zvýšení životní úrovně lidí s nízkými penzemi, u nichž základní výměra činí významnou část důchodů.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), který v horní komoře předlohu uváděl a s žádnou senátorskou úpravou nesouhlasil, uvedl, že zvýšení pevné části penzí neznamená oslabení principu zásluhovosti. Všechny nově přiznávané důchody budou podle něho vyšší.

Sněmovní zpravodaj předlohy Jan Bauer (ODS) ale už dřív s odvoláním na vyjádření zástupců ministerstva práce několikrát řekl, že se zásluhovost snižuje ze 78 na 76 procent. Senátor Petr Šilar (KDU-ČSL) označil předlohu vlády ANO za populistickou a nezodpovědnou. Cílí podle něho na určitou skupinu voličů.

Důchody se zvyšují vždy v lednu, a to o součet poloviny růstu reálných mezd a růstu cen. Pravidlo zůstane stejné, zvětší se ale podíl přidávání do pevné části a zmenší se podíl na růst procentní výměry, v níž se odráží výše odvodů z výdělků a odpracované roky. Části seniorů se tedy budou penze zvyšovat pomaleji než dosud. V příštím roce se však opatření díky přechodnému ustanovení ještě neprojeví.

Státní rozpočet vyjde navýšení penzí příští rok asi na 14,2 miliardy korun v případě, že by novela byla účinná včas ve vládním znění. Sněmovna do ní vložila jedinou úpravu, podle které bude stát důchodové pojištění platit i za smluvní asistenty postižených lidí.

Více pro nejstarší seniory, protože mají menší důchody než mladší penzisté

Pokud bude důchodová novela účinná, přesnou částku výměry důchodů na příští rok vláda stanoví v září podle nových pravidel. Zvýšení části důchodů o tisíc korun měsíčně předloha přímo stanovuje k lednu příštího roku.

Podle autorů vládního návrhu je třeba starším seniorům přidat více kvůli jejich vyšším výdajům na péči a léky. Důvodem je i to, že starší senioři mají nižší penze než ti mladší. Před 30 lety nastupovali do starobního důchodu s nižší částkou. I když se jim později přepočítala, stále je výrazně menší, než mají mladší důchodci.

  • Starobní, invalidní a pozůstalostní důchod pobíralo na konci loňska od České správy sociálního zabezpečení téměř 2,9 milionu lidí. Starobní důchod dostávalo 2,4 milionu osob. Průměrný starobní důchod činil 11 850 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 6 hhodinami

Havlíček představí další kroky ke stavbě nových bloků Dukovan

Další kroky v přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany mají v pondělí představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr pro obchod, průmysl a zdroje Korejské republiky Kim Čung-Kwan. Na společné tiskové konferenci zároveň podepíšou smlouvy, které s projektem souvisejí.
před 10 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 20 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026
Načítání...