Dražší a méně dostupné hypotéky změní v Česku trh s nájemním bydlením. Jeho podíl bude růst. Nyní je v nájmu asi pětina českých domácností, v Praze dokonce téměř třetina. Ve srovnání s Evropskou unií je však i to nízký podíl. Například v Německu nežije ve vlastním každá druhá domácnost. Nájemní bydlení hodlá v tuzemsku do budoucna podpořit také stát.
Drahé hypotéky zvyšují zájem o nájemní bydlení. Jeho rozvoji chce pomoci i stát
Devadesátka ČT24: (Ne)dostupnost bydlení (zdroj: ČT24)
Nedostatek nájemních bytů na současném trhu si stát uvědomuje a chce to změnit, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 ředitel odboru politiky bydlení ministerstva pro místní rozvoj Jiří Klíma.
„Chceme vytvořit podmínky pro to, abychom znovu vytvářeli sektor nájemního bydlení. Na začátku obecního, později také investorského, developerského,“ řekl. Nyní je podle něj dokončen a již po připomínkovém řízení program Výstavba, který počítá nejen se sociálními byty, ale má zahrnovat i tzv. dostupné byty pro středně příjmové domácnosti a pro obecně prospěšné profese.
Program bude zajišťován Státním fondem rozvoje bydlení. Letos na něj má být vyčleněna miliarda korun, z toho 650 milionů pro stoprocentní dotace na pořízení sociálních bytů. Od příštího roku to mají být každoročně tři miliardy, z toho dvě na dotační politiku a miliarda na úvěrovou politiku, řekl Klíma. Tyto tři miliardy by mohly podle něho „přinést“ dva až pět tisíc bytů.
Události: Nájemní bydlení je na vzestupu (zdroj: ČT24)
Počátkem 90. let minulého století žilo v bytech státních nebo podnikových šest z deseti Čechů. Pozdější léta se nesla v duchu výrazného růstu zájmu o vlastní bydlení, zrodu hypoték, silné bytové výstavby.
Vrchol hypotečního boomu nastal v roce 2017, v loňském roce již začala vlna klesat. Objem hypotečních úvěrů se tehdy v meziročním srovnání zmenšil o šest miliard korun. Celkově se sjednaly úvěry za 220 miliard korun.
Za poklesem zájmu o hypoteční úvěry je nejen postupný růst úrokových sazeb, ale i přísnější podmínky pro získání hypoték platné od října loňského roku. Výraznější odliv žadatelů o úvěry na bydlení proto odborníci očekávají až v letošním roce.
Roste tak počet lidí, kteří na vlastní bydlení nemají nebo ho nechtějí a raději hledají pronájmy. Příkladem může být i dům v Praze nad stanicí metra Luka. Zkolaudován byl před dvěma lety. Jde o jeden z prvních domů v novodobé historii Česka, který byl postaven výhradně k dlouhodobému pronájmu. Je v něm 215 bytů, od garsonek až po apartmány, za 13 až 60 tisíc korun měsíčně. Všechny už jsou pronajaté.
Poptávka po pronájmech v Praze a Brně stále roste. V hlavním městě je nyní podíl nájemního bydlení necelá třetina. V některých světových metropolích je to však mnohem více, například v Berlíně či Vídni žije v nájmu celých 80 procent domácností.
Nájemní bydlení ve světě
V Česku vyroste víc bytů pro nájemní bydlení
Nájemních bytů bude v Česku přibývat. Na jejich stavbu se připravují i developeři, kteří dosud prodávali byty jen do vlastnictví. „Platí, že čím vyšší je ve státě hrubý domácí produkt na obyvatele, tím je také vyšší podíl nájemného. Ovlivnila to i krize z roku 2008, kdy stále více lidí chce bydlet v nájmu, a ne ve vlastním bydlení,“ tvrdí sociolog Martin Lux z Akademie věd.
V současné době lidé podepisují nájemní smlouvy nejčastěji na rok, na dva. To by se mělo změnit. „Vrátíme se zpátky do doby, kdy je nájemní bydlení domovem, a ne jen přechodnou možností. Nájemní doba se bude prodlužovat a to je dobře pro obě strany,“ domnívá se ředitel Central Europe Holding Jiří Pácal.
Majitelé nemovitostí vidí při podpisu dlouhodobých smluv jeden problém: rádi by, aby existoval registr neplatičů a oni byli při výběru nájemníků lépe chráněni.
Průměrná úroková sazba hypoték v roce 2018 (v %)
Předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba v Devadesátce ČT24 uvedl příklad bohatého Švýcarska, kde ve vlastním bydlení žije jen 10 až 12 procent obyvatel. V Česku je podle něj vlastnické bydlení klíčové na venkově, kde je důležité i pro stabilizaci obyvatel. Ve městech je pak podle něj klíčové nájemní a družstevní bydlení.
Jiří Klíma z ministerstva pro místní rozvoj pak vidí mezi mladou generací velký příklon k tomu, mít nájemní smlouvu, protože nevydrží na jednom místě rok či dva. „Mileniálové nechtějí třicetileté hypotéky, chtějí nájemní smlouvy,“ dodal s tím, že mladí lidé by rádi platili nižší nájemné, než je tomu dnes. Aby tomu tak bylo, musí však být k dispozici daleko více nájemních bytů.
Průměrná cena nových bytů v Praze