Drahé hypotéky zvyšují zájem o nájemní bydlení. Jeho rozvoji chce pomoci i stát

Nahrávám video

Dražší a méně dostupné hypotéky změní v Česku trh s nájemním bydlením. Jeho podíl bude růst. Nyní je v nájmu asi pětina českých domácností, v Praze dokonce téměř třetina. Ve srovnání s Evropskou unií je však i to nízký podíl. Například v Německu nežije ve vlastním každá druhá domácnost. Nájemní bydlení hodlá v tuzemsku do budoucna podpořit také stát.

Nedostatek nájemních bytů na současném trhu si stát uvědomuje a chce to změnit, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 ředitel odboru politiky bydlení ministerstva pro místní rozvoj Jiří Klíma.

„Chceme vytvořit podmínky pro to, abychom znovu vytvářeli sektor nájemního bydlení. Na začátku obecního, později také investorského, developerského,“ řekl. Nyní je podle něj dokončen a již po připomínkovém řízení program Výstavba, který počítá nejen se sociálními byty, ale má zahrnovat i tzv. dostupné byty pro středně příjmové domácnosti a pro obecně prospěšné profese. 

Program bude zajišťován Státním fondem rozvoje bydlení. Letos na něj má být vyčleněna miliarda korun, z toho 650 milionů pro stoprocentní dotace na pořízení sociálních bytů. Od příštího roku to mají být každoročně tři miliardy, z toho dvě na dotační politiku a miliarda na úvěrovou politiku, řekl Klíma. Tyto tři miliardy by mohly podle něho „přinést“ dva až pět tisíc bytů.

Nahrávám video

Počátkem 90. let minulého století žilo v bytech státních nebo podnikových šest z deseti Čechů. Pozdější léta se nesla v duchu výrazného růstu zájmu o vlastní bydlení, zrodu hypoték, silné bytové výstavby.

Vrchol hypotečního boomu nastal v roce 2017, v loňském roce již začala vlna klesat. Objem hypotečních úvěrů se tehdy v meziročním srovnání zmenšil o šest miliard korun. Celkově se sjednaly úvěry za 220 miliard korun.

Za poklesem zájmu o hypoteční úvěry je nejen postupný růst úrokových sazeb, ale i přísnější podmínky pro získání hypoték platné od října loňského roku. Výraznější odliv žadatelů o úvěry na bydlení proto odborníci očekávají až v letošním roce.  

Roste tak počet lidí, kteří na vlastní bydlení nemají nebo ho nechtějí a raději hledají pronájmy. Příkladem může být i dům v Praze nad stanicí metra Luka. Zkolaudován byl před dvěma lety. Jde o jeden z prvních domů v novodobé historii Česka, který byl postaven výhradně k dlouhodobému pronájmu. Je v něm 215 bytů, od garsonek až po apartmány, za 13 až 60 tisíc korun měsíčně. Všechny už jsou pronajaté. 

Poptávka po pronájmech v Praze a Brně stále roste. V hlavním městě je nyní podíl nájemního bydlení necelá třetina. V některých světových metropolích je to však mnohem více, například v Berlíně či Vídni žije v nájmu celých 80 procent domácností.

Nájemní bydlení ve světě
Zdroj: ČT24

V Česku vyroste víc bytů pro nájemní bydlení

Nájemních bytů bude v Česku přibývat. Na jejich stavbu se připravují i developeři, kteří dosud prodávali byty jen do vlastnictví. „Platí, že čím vyšší je ve státě hrubý domácí produkt na obyvatele, tím je také vyšší podíl nájemného. Ovlivnila to i krize z roku 2008, kdy stále více lidí chce bydlet v nájmu, a ne ve vlastním bydlení,“ tvrdí sociolog Martin Lux z Akademie věd.

V současné době lidé podepisují nájemní smlouvy nejčastěji na rok, na dva. To by se mělo změnit. „Vrátíme se zpátky do doby, kdy je nájemní bydlení domovem, a ne jen přechodnou možností. Nájemní doba se bude prodlužovat a to  je dobře pro obě strany,“ domnívá se ředitel Central Europe Holding Jiří Pácal. 

Majitelé nemovitostí vidí při podpisu dlouhodobých smluv jeden problém: rádi by, aby existoval registr neplatičů a oni byli při výběru nájemníků lépe chráněni.  

Průměrná úroková sazba hypoték v roce 2018 (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

Předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba v Devadesátce ČT24 uvedl příklad bohatého Švýcarska, kde ve vlastním bydlení žije jen 10 až 12 procent obyvatel. V Česku je podle něj vlastnické bydlení klíčové na venkově, kde je důležité i pro stabilizaci obyvatel. Ve městech je pak podle něj klíčové nájemní a družstevní bydlení. 

Jiří Klíma z ministerstva pro místní rozvoj pak vidí mezi mladou generací velký příklon k tomu, mít nájemní smlouvu, protože nevydrží na jednom místě rok či dva. „Mileniálové nechtějí třicetileté hypotéky, chtějí nájemní smlouvy,“ dodal s tím, že mladí lidé by rádi platili nižší nájemné, než je tomu dnes. Aby tomu tak bylo, musí však být k dispozici daleko více nájemních bytů.

Průměrná cena nových bytů v Praze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 14 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 21 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...