Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v pořadu Otázky Václava Moravce uvedla, že se obává, zda plán schválit zrychleně takzvaný bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování nového jaderného bloku v Dukovanech, není hazardem s vysokou podporou jaderných zdrojů v Česku. Vládní výbor pro jadernou energetiku se jím bude zabývat ve středu, uvedl v OVM vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl.
Drábová se obává, zda schválit bezemisní zákon zrychleně není hazard s podporou jádra
Otázky Václava Moravce 24. 5. 2020 (2. část) (zdroj: ČT24)
Návrh zákona je teď v připomínkovém řízení. Z podkladů k materiálu vyplývá, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) požádalo Legislativní radu vlády (LRV) o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standardních dvaceti.
LRV požadavku částečně vyhověla, vyjádřit připomínky lze po dobu 13 dní. Snížil se i počet úřadů, které mohou do normy mluvit. Podobu zákona mohou ovlivnit pouze resorty financí, spravedlnosti, zahraničních věcí, životního prostředí a vedoucí Úřadu vlády.
MPO také žádá, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku souhlasila sněmovna s návrhem už v prvním čtení. „Účinnost zákona je vzhledem k urgentnosti řešení přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice navržena na 1. ledna 2021,“ uvádí důvodová zpráva materiálu.
Podle vládního zmocněnce Míla se ale jede podle plánu a došlo jen ke zdržení některých procedur, kvůli koronaviru.
„Finalizování bylo zpožděno kvůli všem dalším věcem a bez toho zákona nebudeme schopni odpovědět na čtyři otázky, které Evropská komise dávala loni na podzim, tedy kdo bude stavět, což víme, definovali jsme, jak bude elektřina vykupována, ale hlavně prodávána na trhu. Zároveň jsme definovali, jak bude probíhat výběrové řízení, což je další z otázek komise. A to bude projednáváno a schvalováno tuto středu. A v neposlední řadě je to i oblast financování, protože tam je potřeba odpovědět se zájmem vůči spotřebitelům v České republice,“ uvedl Míl v OVM.
Míl: Jsme v situaci, kdy hodiny tikají
K redukci připomínkových míst dodal, že to není otázka na něj. „Jestli se chce Česká republika přihlásit k tomu, že chce být v roce 2050 klimaticky neutrální, musí se připravit prostředí proto, aby to vůbec šlo. Takže jestli v nějaký moment dojde k politické shodě na tom, že tato forma zákona je správná, a mám-li realizovat jeho projednání s komisí, pak se potřebuju dostat do situace, kdy to umím udělat včas a ne s dvouletým zpožděním,“ zdůraznil.
„Věcně se možná mnoho nezmění, ale pro mě je docela s otazníkem, jestli to není zahrávání si trošku se setrvale vysokou veřejnou podporou jaderných technologií a elektráren. Pořád je někde mezi 62 a 65 procenty. Ale ve chvíli, kdy se spustí takový kobercový nálet, jaký zcela jistě spustí to, že ten zákon bude protlačen na první čtení, což asi bude… Nevím, jestli to stojí za měsíc, dva, tři urychlení,“ uvedla k tomu Drábová.
Česko míří k bezemisní energetice (zdroj: ČT24)
Míl dále argumentoval, že Česko chce už na začátku července zahájit takzvaný prenotifikační proces v Bruselu a chce mít co nejvíce připravenou potřebnou legislativu. Zmíněný proces ověřuje názor Evropské komise na to, zda je zvolený postup správný z hlediska veřejné podpory. „Zkrácení toho termínu ovlivnit neumím,“ dodal zmocněnec.
Takzvaný bezemisní zákon počítá do budoucna s garantovanými výkupními cenami za elektřinu ze strany státu. V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Tento záměr kritizovaly ekologické organizace.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku roky brzdily nejasnosti o financování, obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Ministři na konci dubna přijali návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou firmou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu definující územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Stát v ní podle něj dává možnost ČEZu odprodat celý projekt.