Drábová se obává, zda schválit bezemisní zákon zrychleně není hazard s podporou jádra

Nahrávám video

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v pořadu Otázky Václava Moravce uvedla, že se obává, zda plán schválit zrychleně takzvaný bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování nového jaderného bloku v Dukovanech, není hazardem s vysokou podporou jaderných zdrojů v Česku. Vládní výbor pro jadernou energetiku se jím bude zabývat ve středu, uvedl v OVM vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl.

Návrh zákona je teď v připomínkovém řízení. Z podkladů k materiálu vyplývá, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) požádalo Legislativní radu vlády (LRV) o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standardních dvaceti.

LRV požadavku částečně vyhověla, vyjádřit připomínky lze po dobu 13 dní. Snížil se i počet úřadů, které mohou do normy mluvit. Podobu zákona mohou ovlivnit pouze resorty financí, spravedlnosti, zahraničních věcí, životního prostředí a vedoucí Úřadu vlády.

MPO také žádá, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku souhlasila sněmovna s návrhem už v prvním čtení. „Účinnost zákona je vzhledem k urgentnosti řešení přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice navržena na 1. ledna 2021,“ uvádí důvodová zpráva materiálu.

Podle vládního zmocněnce Míla se ale jede podle plánu a došlo jen ke zdržení některých procedur, kvůli koronaviru.

„Finalizování bylo zpožděno kvůli všem dalším věcem a bez toho zákona nebudeme schopni odpovědět na čtyři otázky, které Evropská komise dávala loni na podzim, tedy kdo bude stavět, což víme, definovali jsme, jak bude elektřina vykupována, ale hlavně prodávána na trhu. Zároveň jsme definovali, jak bude probíhat výběrové řízení, což je další z otázek komise. A to bude projednáváno a schvalováno tuto středu. A v neposlední řadě je to i oblast financování, protože tam je potřeba odpovědět se zájmem vůči spotřebitelům v České republice,“ uvedl Míl v OVM.

Míl: Jsme v situaci, kdy hodiny tikají

K redukci připomínkových míst dodal, že to není otázka na něj. „Jestli se chce Česká republika přihlásit k tomu, že chce být v roce 2050 klimaticky neutrální, musí se připravit prostředí proto, aby to vůbec šlo. Takže jestli v nějaký moment dojde k politické shodě na tom, že tato forma zákona je správná, a mám-li realizovat jeho projednání s komisí, pak se potřebuju dostat do situace, kdy to umím udělat včas a ne s dvouletým zpožděním,“ zdůraznil.

„Věcně se možná mnoho nezmění, ale pro mě je docela s otazníkem, jestli to není zahrávání si trošku se setrvale vysokou veřejnou podporou jaderných technologií a elektráren. Pořád je někde mezi 62 a 65 procenty. Ale ve chvíli, kdy se spustí takový kobercový nálet, jaký zcela jistě spustí to, že ten zákon bude protlačen na první čtení, což asi bude… Nevím, jestli to stojí za měsíc, dva, tři urychlení,“ uvedla k tomu Drábová.

Nahrávám video

Míl dále argumentoval, že Česko chce už na začátku července zahájit takzvaný prenotifikační proces v Bruselu a chce mít co nejvíce připravenou potřebnou legislativu. Zmíněný proces ověřuje názor Evropské komise na to, zda je zvolený postup správný z hlediska veřejné podpory. „Zkrácení toho termínu ovlivnit neumím,“ dodal zmocněnec.

Takzvaný bezemisní zákon počítá do budoucna s garantovanými výkupními cenami za elektřinu ze strany státu. V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Tento záměr kritizovaly ekologické organizace.

Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku roky brzdily nejasnosti o financování, obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Ministři na konci dubna přijali návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou firmou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu definující územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Stát v ní podle něj dává možnost ČEZu odprodat celý projekt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 6 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 19:40

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...