Praha - Každý zaměstnanec má ze zákona nárok na minimálně čtyři týdny dovolené. Pokud neodpracuje celý rok, dovolená se poměrně krátí. Jak se ale vypočítává nárok na dovolenou v případě, kdy žena nastupuje na mateřskou? Kolik dnů řádné dovolené bude mít, jestli se má miminko narodit například v březnu? A jak se situace změní, je-li předpokládaný termín porodu 28. července?
„Z hlediska nároku na dovolenou nezáleží na dni, kdy se má miminko narodit, ale na délce mateřské dovolené, ta se totiž pro účely dovolené počítá jako odpracovaná doba,“ vysvětluje náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.
Aby ženě vznikl nárok na dovolenou, je navíc třeba, aby v daném roce odpracovala u jednoho zaměstnavatele alespoň šedesát dní. Pokud se má tedy miminko narodit 1. března, a protože mateřská dovolená se počítá do odpracované doby, tuto základní podmínku žena splní. Jestliže bude její pracovní poměr trvat do konce kalendářního roku, získá nárok na celou dovolenou. Skončí-li pracovní poměr dříve, bude mít nárok na poměrnou část dovolené, tedy jednu dvanáctinu za každý odpracovaný měsíc.
V případě, že matka očekává narození dítěte 28. července, je situace stejná. Žena odpracuje šedesát dní, a pokud její pracovní poměr trvá do konce roku, získá nárok na celou dovolenou.
Rozdíl ale bude v termínu čerpání řádné dovolené. Podle zákoníku práce je totiž určuje zaměstnavatel. Takže matce, která má přepokládaný termín porodu 28. července, může nařídit čerpání dovolené ještě před nástupem na mateřskou. Nicméně maminka, které má rodit 1. března, může na mateřskou nastoupit již 1. ledna, tedy osm týdnů před porodem. A v takovém případě si dovolenou prostě vybrat nestihne.
„Pokud zaměstnankyni přísluší dovolená (i z předchozího roku) při skončení mateřské dovolené a požádá zaměstnavatele o její čerpání, je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni vyhovět,“ upozornil Macíček. Čerpání této dovolené přitom nemá žádný vliv na poskytování rodičovského příspěvku. Laicky lze tedy říci, že jde vlastně o její proplacení.
„Pokud ale zaměstnankyně nepožádá o čerpání dovolené, na niž má ještě nárok, po skončení mateřské dovolené, lze tuto dovolenou čerpat i po skončení rodičovské dovolené,“ dodal.
Co byste měli vědět o mateřské?
V souvislosti s porodem a péčí o miminko přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů. Narodí-li se ženě dvojčata nebo vícerčata, má nárok na mateřskou v délce 37 týdnů. Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.
Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.
Na mateřskou dovolenou žena nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným porodem, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. O termínu nástupu na mateřskou rozhoduje lékař, zaměstnavateli příslušné datum žena pouze oznámí.
Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, přísluší mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí doby 28 týdnů. Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů.
Rodičovská dovolená
Na mateřskou zpravidla navazuje rodičovská dovolená. Ta přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené, případně otci od narození dítěte. Rodič si může vybrat ze tří variant čerpání – dvouleté, tříleté a čtyřleté. Ve všech třech případech však od státu dostane za celou dobu trvání rodičovské dovolené jen 220 tisíc korun. S prodlužováním délky dovolené tedy měsíční výše příspěvku klesá.
Volbu délky rodičovské musíte provést nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž vaše dítě dosáhne 22 týdnů věku. Nárok na rodičovský příspěvek vzniká jen jednomu z rodičů. Muž může nastoupit rodičovskou dovolenou ihned po narození dítěte a čerpat ji až do tří let věku dítěte.
