Dotační program pro podnikatele má velký problém, řekla ministryně Dostálová

Nahrávám video
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Ani téměř půl roku poté, co se objevily zprávy o potížích dotačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, se nepodařilo problémy odstranit. V pořadu Interview ČT24 to připustila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO). Program za necelých 120 miliard korun spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu a je stěžejním pro podporu českých podnikatelů v programovém období 2014 až 2020.

„Je tam velký problém, protože mají vyjádření auditu, že našli nějaké pochybnosti v rámci programu,“ uvedla Dostálová. Dodala, že na základě auditní zprávy pozastavila Evropská komise certifikaci.

Certifikace je potvrzení ze strany řídicích orgánů EU, že vynaložené výdaje byly v souladu s předpisy EU a České republiky.

Takže operační program proplácí peníze z českých zdrojů, ale nemůže si pak nárokovat jejich proplacení z fondů EU, vyplynulo z vyjádření ministryně. Podle ní „všichni musíme udělat všechno pro to, aby se jim během podzimu certifikace obnovila. A pak jim ten obrovský balík peněz k certifikaci pošleme,“ dodala. 

  • V dotačním období 2014–2020 program přináší možnost získat dotaci ve čtyřech oblastech podpory:
  • Rozvoj výzkumu a vývoje (pro něj je určeno 31 procent částky)
  • Efektivnější nakládání s energií (28,2)
  • Podpora podnikání malých a středních firem (20,7)
  • Rozvoj informačních a komunikačních technologií (17,2 %)
  • Celkem si projekty mezi sebe rozdělí necelých 120 miliard korun, uvádí se na stránce Informačního portálu o dotacích pro podnikatele, na který odkazuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Podle dubnové zprávy agentury ČTK požádaly firmy o podporu z programu pro 13 tisíc projektů, z toho 4500 žádostí již splnilo podmínky a má přislíbeno celkem 45 miliard korun. 

„V tuto chvíli komunikujeme s desítkami vyděšených firem a vytváříme jim informační podporu. Jde o jedno z největších selhání čerpání strukturálních fondů,“ řekl v dubnu ČTK prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. „Firmy se nacházejí v nejistotě, jestli budou moci čerpat dotace, nebo ne,“ doplnila tehdy mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková.

 „Dostali jsme se do situace, kdy jsme to v rámci programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost přehnali s alokací do vysokorychlostního internetu. Proto jsme zahájili jednání s Evropskou komisí, která povolila přesunout polovinu těchto peněz do jiných operačních programů,“ uvedla v červnu pro ČTK Dostálová. 

Nyní,  v zářijovém pořadu Interview ČT24, řekla, že „je velmi smutné, že neumíme vysokorychlostní internet, že jsme tam naplánovali obrovské množství peněz a neumíme si na ně sáhnout“. Celkem bylo na vysokorychlostní internet přiděleno 14 miliard korun. „Do první výzvy se přihlásily tři projekty za 50 milionů,“ konstatovala Dostálová.

Proto se začala řešit možnost přesunout zdroje jinam. Několikrát však v této souvislosti v pořadu zmínila nepružnost systému evropských dotací. „Když chceme (peníze) z vysokorychlostního internetu na školy a školky, musíme velmi složitě žádat Evropskou komisi. Je k tomu mnoho, mnoho papírování a administrativy,“ řekla.

Podle ní mnohé problémy s čerpáním dotací na operační programy vznikly tak, že „EU nás nutí plánovat operační programy v nějakém roce, toto (současné) období se plánovalo v roce 2010 až 2012. Měli jsme úplně jiné problémy, než máme,“ řekla. Dodala, že nikdo v současnosti nedovolí operační programy změnit. 

Na otázku moderátora, zda komplikace s čerpáním dotací  nesouvisí s tím, že řídicí orgány nejsou schopny připravovat výzvy pro lidi, pro podnikatele, pro obce, kraje smysluplné, uvedla ministryně Klára Dostálová: „Částečně s vámi musím souhlasit.“  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...