Dvacet milionů od ministerstva pro místní rozvoj na nové venkovské prodejny neřeší problém se zanikáním obchodů v malých obcích. Shodují se na tom starostové s Asociací českého tradičního obchodu. Obce mohou nově žádat resort o dotace na vybudování, rekonstrukci nebo modernizaci prostor. Podle asociace a starostů je ale problém hlavně v následném chodu takových prodejen, které mají často ztrátový provoz.
Dotace na nové venkovské obchody nezabrání zániku prodejen, tvrdí asociace tradičního obchodu
Podle údajů Asociace českého tradičního obchodu venkovských prodejen rychle ubývá. Za minulý rok jich zaniklo více než tisíc. V letošním roce se podle odhadu asociace pohybuje počet uzavřených prodejen kolem pěti set.
„Situace je nejhorší v oblastech s velkým počtem malých obcí, zejména do pěti set obyvatel. V těchto místech je malá kupní síla a značné dojezdové vzdálenosti,“ zhodnotil Tomáš Chmela ze Sdružení místních samospráv.
Problém se zaniklou prodejnou řeší například starosta Bělova na Zlínsku Jiří Přecechtěl už několik měsíců. „Zatím sem dvakrát týdně zajíždí auto s pečivem. Za sebe dotační nabídku (z ministerstva pro místní rozvoj – pozn. red.) nevidím jako perspektivní, ale v zastupitelstvu ji teprve budeme projednávat,“ řekl Přecechtěl a dodal, že jakmile se obchod jednou uzavře, je těžké ho znovu obnovit.
Od státu mohou vesnice s méně než tisícovkou obyvatel získat příspěvek sto tisíc až dva miliony korun. Prostor ale nesmí upravovat pro konkrétního provozovatele. Podle Viléma Frčka z ministerstva obce mohou následně nový prostor pronajmout. Nemusí se však jednat jen o běžný obchod, vesnice mohou investovat třeba i do pojízdné prodejny nebo obchod spojit s poštou.
„Jako obchodníci z toho nejsme úplně nadšení. Na jednu stranu je dobře, že se ministerstvo začalo obslužností na vesnicích zabývat. Prodejnám, které bojují o přežití nebo jsou ve ztrátě, to ale vůbec nepomáhá,“ zdůraznil Jan Hrdina z Asociace českého tradičního obchodu a dodal, že řešení je polovičaté a nevítají ho ani starostové. „Je to nastavené tak, že obchod by měl vést obecní úřad, takže starostové budou navíc muset zajišťovat chod prodejny,“ doplnil Hrdina.
Na pomoc obchodům cílí i některé kraje
Dlouhodobě ztrátové prodejny dotuji také některé krajské úřady. Konkrétně Kraj Vysočina, Jihomoravský, Pardubický a Plzeňský kraj. Nově od příštího roku budou obchody podporovat i v Královéhradeckém kraji. O schválení dotačního programu v Olomouckém kraji budou tamní zastupitelé jednat v prosinci.
Podle Hrdiny ale příspěvky v krajích nestačí. „Dotace postupně narůstají, ale zdaleka nepokrývají potřeby. Prodejnám pomáhají přežít,“ uvedl Hrdina. Podle něj krajské peníze pokryjí pouze největší položky, jako jsou energie nebo mzdy. Náklady na otevření nových obchodů se pohybují v řádech milionů.
Všechny kraje ale prodejnám nepřispívají. Například ve Zlínském kraji se přístup ani měnit nechystají. „Skrze pravidelný dotazník se samy obce vyjadřují k tomu, jaké aktivity chtějí podporovat. O venkovské prodejny byl minimální zájem,“ uvedla Jana Koldová z odboru strategického rozvoje kraje.
Podle ní je otázkou, jestli mají obce za každou cenu udržovat obchody, které nemají klienty a neuživí se. „Obce mohou hledat jiná řešení, například dopravu starých lidí může zajistit samospráva,“ doplnila Koldová. Přecechtěl si ale myslí, že udržení obchodu je vždy lepší možností. „Přece jen, je to jakási kultura,“ vysvětlil starosta Bělova.
Sdružení místních samospráv prosazuje přeměnu venkovských prodejen v komunitní centra. „V prostoru pak může být pro obyvatelé více aktivit, například malá kavárna nebo výčep. Spojené provozy navíc mají větší šanci na fungování bez dotací. Podobným způsobem to funguje třeba v Rakousku,“ podotkl Chmela s tím, že pokud je slučování redukováno jen na poštu, je to chyba.
