Dotace jsou žádané, ale někdy problematické

Firmy o dotace z nových operačních programů mají zájem. Za dva měsíce od spuštění toho prvního, který se zaměřuje na konkurenceschopnost a inovace, přišlo přes jedenáct stovek žádostí. A další tisíce jsou podle monitorovacího systému Ministerstva průmyslu rozpracované. Firmy však zároveň hlásí i problémy.

Nahrávám video
Firmy mají o dotace zájem
Zdroj: ČT24

Jednou z firem, která by si ráda sáhla na evropské peníze je i brněnská firma ZKL. Ta se rozrůstá a potřebuje nové stroje na výrobu ložisek. 300 milionů korun už z evropských fondů získala, teď bude žádat o další peníze. V příštích letech plánuje investovat stovky milionů. „Nestačí jenom vyvinout nový výrobek, ale musíme mít i odpovídající zařízení,“ říká technický ředitel ZKL Jan Otoupalík.

Zájem firem o dotace z nového programovacího období je obrovský. A to hlavně ze strany těch menších, na které se OPPIK zaměřuje. Celkem je v něm připraveno 100 miliard korun. Velké podniky si ale stěžují, že přijdou zkrátka. „Pouze 20 procent z celkového součtu prostředků - 4,3 miliardy euro - je určena pro velké firmy,“ konstatuje mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Firmy si také stěžují na povinnou finanční spoluúčast. Tu zajišťoval v minulém období stát. Teď si musí 10 až 45 procent peněz na své projekty sehnat samotné podniky. Zejména pro ty malé a střední firmy to může být problém takový, že se řady těch projektů nebudou účastnit," dodává Mostýn.

První výzvy
Zdroj: ČT24

To, že operační programy jsou šité spíše na míru malým a středním podnikům náměstek pro oblast fondů na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) Tomáš Novotný nepopírá. „Byl to  požadavek Evropské komise, ne inicitativa MPO. Komise vychází ze skutečnosti, že finanční síla velkých podniků je větší a řadu investic jsou schopni si zafinancovat bez pomocí dotace. Ale na druhou stranu, v té prioritní ose věnované vědě a výzkumu, tam vidíme, že podíl velkých podniků je potenciálně větší než 20procent,“ říká Novotný. A dodává, že možná do budoucna ministerstvo otevře otázku 20procentní hranice novému jednání s Komisí.

S kritikou nešetří žadatelé o dotace ani na adresu nového systému, který měl čerpání usnadnit. Prý je zbytečně komplikovaný. Například je potřeba přiložit množství dokumentů a čestných prohlášení, které podle firem nejsou nutné. „V minulém období bylo možné podat registrační žádost během pěti minut a v současné chvíli je to i pro profesionála záležitost na půl hodiny,“ míní Petr Holan z Asociace pro evropské fondy.

Rozdělení dotací
Zdroj: ČT24

V prvním kole programu OPPIK půjde přes 8 miliard korun na výzkum a 5 miliard na energetické úspory. Malé a střední podniky dostanou dvě a půl miliardy a podpora internetových sítí 1 a půl miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 20 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...