Další peníze pro státní zaměstnace zřejmě budou, sněmovna poslala rozpočet do 3. čtení

Praha - Zaměstnanci ve veřejné sféře si možná v příštím roce polepší víc, než se původně čekalo. Vláda totiž navrhuje na zvýšení jejich platů uvolnit dalších 2,7 miliardy korun. Záměr ve sněmovně při projednávání státního rozpočtu předložil ministr práce Petr Nečas (ODS). Podle něj tak chce kabinet zmírnit pracovníkům dopady ekonomické krize. Po téměř třech hodinách jednání poslanci poslali poupravený rozpočet do závěrečného čtení.

Nečasův návrh padl na mimořádné schůzi sněmovny, která měla doladit konečnou podobu státního rozpočtu na příští rok. Základní parametry rozpočtu, který počítá se schodkem schodkem 38,1 miliardy korun, už se měnit nemohou, a tak zvýšení některé z jeho částí musí být kompenzováno úbytkem peněz v jiné oblasti rozpočtu.

Nečas chce potřebnou částku hledat například v rozpočtu ministerstva dopravy či penězích na platy ústavních činitelů. Růst platů ve veřejném sektoru má podle něj reagovat na finanční krizi. Peníze mají putovat hlavně do motivačních složek platu, tedy do jeho pohyblivých částí.

Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí:

„Součástí vládního balíčku, který má reagovat na krizi, má být růst platů ve veřejné sféře,“

Vláda chtěla původně v příštím roce zvednout ve veřejném sektoru mzdy o pět procent. Státní zaměstnanci měli dostat přidáno 1,5 procenta, učitelé v regionálním školství kolem deseti procent. Odbory požadovaly, aby mzdy ve veřejné sféře rostly o osm procent. Chtěly, aby do nich putovalo ještě o 2,6 miliardy víc. Opoziční ČSSD jejich požadavek vyslyšela a přišla před časem podle svého místopředsedy Bohuslava Sobotky se stejným návrhem, jaký dnes předložil Nečas.

Ministr financí Miloslav Kalousek ale dnes řekl, že záměr sociálních demokratů byl nejasný a „možná nehlasovatelný“. Dodal, že ani nyní není zvyšování prostředků na platy příliš nakloněn.

Rozruch vzbudil Hovorka

Velký rozruch při projednávání rozpočtu vzbudil rebelující poslanec KDU‑ČSL Ludvík Hovorka. Nejdříve totiž požádal sněmovnu o 100 milionů korun na doškolování lékařů, v zápětí přidal ještě žádost o 50 milionů na prevenci nemoci AIDS. Bouři v poslaneckých lavicích ale vyvolal jeho návrh na poskytnutí dvoumiliardové dotace pro poskytovatele sociálních služeb.

Po krátkém přerušení jednání vyšlo najevo, že koalice s dotací pro poskytovatele sociálních služeb souhlasí, nicméně nechce, aby se v zákoně o rozpočtu objevil jako pozměňovací návrh. Hovorka proto svůj návrh posléze stáhl.

Návrhy ČSSD

Úpravy rozpočtu navrhují i sociální demokraté. Třeba poslanec ČSSD Pavel Ploc navrhuje uvolnit 150 milionů korun na rozvoj sportu, peníze chce získat z rozpočtu na vědu a výzkum. Jeho kolegyně v poslaneckém klubu Vlasta Bohdalová zase požaduje 300 milionů na platy pedagogických pracovníků.

Kalousek se „poslaneckých pomníčků“ bojí

Těžkou hlavu z přidávání dodatečných pozměňovacích návrhů do rozpočtu má ministr financí Miroslav Kalousek. Tzv. poslanecké pomníčky, jejichž smyslem není nic jiného, než se zavděčit voličům, a které tvoří většinu návrhů, totiž podle něj ohrožují fiskální stabilitu země.

„Ten obludný výdaj dluhové služby, který se dnes pohybuje kolem 50 miliard, bude větší a větší, až nebudeme vydělávat na nic jiného než na úroky z dluhů, které uděláme jenom proto, že dnes chceme každému všechno dát,“ varoval poslance.

Návrh rozpočtu teď ve sněmovně čeká závěrečné čtení. To se uskuteční ve středu 10. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 18 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...