Dálniční známky na Pražském okruhu? Zřejmě realita příštího roku

Praha - Ministerstvo dopravy plánuje zpoplatnit vjezd na Pražský okruh. S příspěvkem motoristů počítá ministerská vyhláška, která má být schválená do konce letošního roku. Podle Hospodářských novin by mělo ke zpoplatnění dojít už v příštím roce. Magistrátu hlavního města se ale tato myšlenka nelíbí a bojí se, že si řidiči najdou objízdné trasy a opět tak ucpou některé pražské komunikace.

Řidiči se tak od ledna bez dálniční známky zřejmě nedostanou na obchvat v úseku mezi Běchovicemi a Satalicemi, z letiště Ruzyně do Slivence a následně po dokončení další části dál ve směru na dálnici D1. „Je to jedna z nejvýznamějších dopravních staveb v republice a samozřejmě stát s ní má určité výdaje, které dosahují desítek miliard. Navíc bude součástí dálniční sítě, takže nevidíme důvod, proč by neměl být zpoplatněn,“ odůvodnil krok ministerstva dopravy jeho mluvčí Karel Hanzelka.

„Každoročně se připravuje novela vyhlášky, která stanovuje rozsah komunikací s časovým a výkonovým zpoplatněním. Je to standardní proces. Tento rok jsme vycházeli z toho, že bude otevřená velmi významná část vnějšího pražského okruhu, spojnice mezi dálnicemi D1 a D5. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli, že úsek zařadíme do systému časového zpoplatnění,“ uvedl ministr dopravy Gustáv Slamečka.

Za vjezd na obchvat by zřejmě musel platit i dopravní podnik

Městu se záměr ministerstva nelíbí, stejně jako fakt, že v jeho silách je pouze s ministerstvem vyjednávat. Navíc za vjezd na obchvat by zřejmě musel platit i dopravní podnik, například za linku spojující Zličín a letiště. „Trváme na tom, aby úseky zůstaly bez zpoplatnění,“ zdůraznil ředitel magistrátního odboru dopravy Jan Heroudek. S magistrátem souhlasí i Karel Březina, opoziční zastupitel za ČSSD: „Obávám se, že to je cesta špatným směrem.“ V současnosti projíždí přes obce v okolí Prahy tisíce aut a stovky kamionů, a jestliže vyhláška projde, jejich počet se pravděpodobně ještě zvýší. Stěžují si zejména starostové dotčených městských částí, jak dokládá i starosta Prahy-Satalice Vojtěch Vaňhara: „Každý, kdo to nebude potřebovat k dennímu užívání, se bude snažit vyhnout se povinnosti nebo možnosti koupit si známku.“ Podle starosty části Praha-Běchovice Ondřeje Martana budou v případě zpoplatnění okruhu peníze vynaložené na obchvaty zcela zbytečné.

Ministerstvo dopravy hodlá v příštím roce kromě pražského obchvatu zpoplatnit také dálnici D47 nebo úsek D1 mezi Kroměříží a Hulínem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...