Mexiko - Jižní Amerika má od středy novou regionální ekonomickou unii. Dohodly se na ní čtyři státy: Chile, Mexiko, Kolumbie a Peru. Kromě prostoru pro společné volné obchodování má mimo jiné pomoct i s rozvojem tamní infrastruktury nebo energetiky. Důležitá je přitom i politická stránka věci - státy latinské Ameriky totiž mají často mezi sebou napjaté vztahy, které se teď snaží unií narovnat.
Čtyři jihoamerické země položily základ Pacifického paktu
Prostor volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu mezi čtveřicí států Latinské Ameriky má zajistit jednodušší a hlavně rychlejší ekonomický růst všech zúčastněných. Ti přitom už teď patří mezi nejdynamičtější hospodářství světa, například ekonomika Peru loni vyskočila hned o šest procent.
Sebastian Piňera, chilský prezident
„Tento projekt nás všechny posune do současného světa, ale hlavně do budoucnosti, tedy světa asijsko-tichomořského.“
Důležité je, že se do projektu tzv. Tichomořské aliance zapojilo i Mexiko - po Brazílii druhá nejsilnější latinsko-americká ekonomika. Ročně její hrubý domácí produkt roste o více něž tři procenta. Podobně Kolumbie - připsala si pět procent, navíc plánuje další těžbu ropy. Společně chtějí státy v alianci vytvořit protiváhu východní Asii. „Jde o víc než jen o běžnou obchodní dohodu. Je to potvrzení jasného souladu našich zemí ve volném pohybu lidí, zboží a hlavně investic. Jde tak i o fyzickou integraci - hlavně o infrastrukturu a energie,“ podtrhl Piňera.
Aliance to ale nebude mít jednoduché hlavně v kontrastu s překážkami, které rozvoji volného obchodu kladou do cesty další země v regionu - třeba Argentina nebo Brazílie. Představa se výrazně liší i od levicově orientovaných národů, jako je například Venezuela.
V Jižní Americe vzniká Pacifický pakt (zdroj: ČT24)
Integrace v Latinské Americe – velké plány zatím vždy selhaly
O regionální integraci se v Latinské Americe mluví už dvě desetiletí. Výsledek zatím ale pokulhává. Často to je dáno právě ostrými odlišnostmi v plánech i ideologii jednotlivých zemí. V minulosti se už jednalo například o vytvoření zóny volného obchodu, která by sdružovala 34 zemí Severní a Jižní Ameriky. Smlouvu nazývanou FTAA pohřbily ale právě politické spory.
Venezuelský prezident Hugo Chávez zase plánoval vytvoření zóny ALBA, jejíž součástí měla být i totalitní Kuba. Ani tento plán se ale zatím nepodařilo dotáhnout do konce. Nenaplnila se ani očekávání vkládaná do Mercosuru, tedy unie Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay. Její počáteční ambice počítaly s vytvořením unie podobné té evropské. Za dvě desítky let své existence se ale Mercosur dostal jen k celní unii.