Čtveřici největších bank v pololetí stoupl zisk o 2,6 miliardy

Čtveřice největších tuzemských bank v letošním prvním pololetí vydělala 26,7 miliardy korun, což je o 2,6 miliardy více než před rokem. Vyplývá to z výsledků bank. K růstu jejich ziskovosti přispěly zejména jednorázové výnosy z prodeje podílu v karetní asociaci Visa Europe a nárůst poskytnutých úvěrů.

Komerční bance stoupl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o zhruba procento na 6,7 miliardy korun. Přispělo k tomu zaúčtování jednorázového výnosu z prodeje podílu v karetní asociaci Visa Europe. Čistý zisk náležející akcionářům banky bez příspěvku z této transakce klesl meziročně o 10,9 procenta. Bance přibylo i zákazníků a stoupl objem vkladů a úvěrů. Nárůst obchodních objemů úplně nevyrovnal vliv tlaku na marže a vyšších nákladů rizika, uvedla banka.

Čistý zisk České spořitelny se v prvním pololetí meziročně zvýšil o 12,5 procenta na 8,2 miliardy korun. Kladně se na tom podepsal růst klientských úvěrů a výnos z prodeje podílu ve společnosti Visa Europe. Bance přibyly poskytnuté úvěry ve všech klíčových segmentech. Hlavním tahounem růstu byly podle předsedy představenstva ČS Tomáše Salomona zejména nové hypoteční úvěry. 

Čistý zisk skupiny ČSOB v prvním pololetí stoupl o 18 procent na 8,3 miliardy korun. Celkový objem aktiv pod její správou vzrostl meziročně o procento na 183,5 miliardy korun. Růst podpořily jednorázové výnosy z prodeje podílu ve Visa Europe, silný růst obchodních objemů a kvalita úvěrů, informovala ČSOB. „Výnos z prodeje podílu ve společnosti VISA Europe nám umožnil dosáhnout historicky nejvyššího pololetního zisku,“ uvedl generální ředitel ČSOB John Hollows.

Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v pololetí čistý zisk 3,5 miliardy korun, to je meziroční nárůst o zhruba 12 procent. „I přes zvýšené náklady do Rezolučního fondu a Fondu pojištění vkladů jsme dosáhli dvanáctiprocentního růstu konsolidovaného čistého zisku. K tomuto významnému nárůstu čistého zisku přispěly jak stabilně se zvyšující objemy retailových a korporátních úvěrů, tak i výnosy plynoucí z mezinárodní transakce – akvizice Visa Europe, kde naše banka měla majetkovou účast,“ uvedl generální ředitel banky Jiří Kunert. 

Výsledky největších českých bank potvrzují dlouhodobý trend výrazného růstu ekonomické aktivity domácností a firem, řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Zejména se zvyšují objemy poskytnutých úvěrů. Upozornil ale na klesající úrokovou marži, která nedovoluje bankám výrazněji zvyšovat provozní zisk. Silná konkurence také sráží výnosy z poplatků. Pokud se bankám nepodaří dále zvýšit objemy poskytnutých úvěrů, tak jenom stěží jim ve druhé polovině roku stoupnou zisky, dodal analytik.

Přecenění investic srazilo zisk

Jeden ze zástupců menších bank, Air Bank, vykázal v prvním pololetí čistý zisk 40 milionů korun, což je meziroční pokles o 89 procent. Do poklesu se promítl především vliv dočasného tržního přecenění investic. Zatímco loni bance pomohlo k nečekaně vyššímu zisku, letos naopak kvůli nejistotě na evropských trzích způsobilo jeho pokles, sdělila v pátek banka. Celkový počet klientů Air Bank se ke konci června meziročně zvýšil o 30 procent na 475 tisíc.

Objem vkladů na běžných a spořicích účtech klientů Air Bank meziročně vzrostl o 21 procent na 74,2 miliardy korun. Celkový objem úvěrů v portfoliu banky se zvýšil o 12 procent na 28,6 miliardy korun. Nejrychleji opět rostly spotřebitelské úvěry a nově i hypotéky, které loni Air Bank začala refinancovat. Bilanční suma banky vzrostla meziročně o pětinu na 81,6 miliardy korun. Vlastní kapitál banky se zvýšil o tři procenta na pět miliard korun.

Nové menší banky začaly na tuzemském trhu poskytovat služby v průběhu roku 2011. Vedle Air Bank, která vstoupila na český bankovní trh v listopadu 2011, to jsou internetová Zuno Bank, která zahájila činnost v červenci 2011, a Equa Bank, jež vznikla v červnu 2011 z Banco Popolare. Lákají klienty především na vedení účtu zdarma, transparentnost a výhodné úročení spořicích účtů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 17 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizovánovčera v 02:31

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
22. 1. 2026

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...