ČSA si půjčily od firmy v likvidaci

Praha - České aerolinie mají finanční potíže. Proto si půjčily 2,5 miliardy korun od státní firmy Osinek, která je v likvidaci. Řada právníků považuje takový způsob za nestandardní. Myslí si také, že by mohlo jít o nepovolenou veřejnou podporu. Varovný prst nad státními dotacemi do aerolinek v potížích již v minulosti zdvihla také Evropská unie.

České aerolinie zápasí s nedostatkem peněz. To dokazuje i hluboká ztráta, do které se dopravce během prvního čtvrtletí propadl. Ta podle informací České televize přesahuje miliardu korun. Dozorčí rada o ní bude jednat příští týden. Ilona Vysoudilová z tiskového odboru ČSA pro Českou televizi uvedla, že půjčené peníze budou použity na další investice a leasingové splátky letadel. Dodala, že úvěr byl poskytnut za standardních tržních podmínek.

Půjčka od Osineku je prý jistější

ČSA by měly splatit úvěr do konce příštího roku. Podle vedení aerolinií je půjčka od Osineku výhodnější, než kdyby si půjčovala u bank. U státní firmy se totiž nemusí obávat komplikací, které jsou v době finanční krize na bankovním trhu časté. Právníci však upozorňují, že půjčka od společnosti, která je v likvidaci, je přinejmenším nestandardní.

Advokát Stanislav Servus pro ČT:

„Není obvyklé, aby firma, která je v likvidaci, půjčovala tak vysoké částky.“

Ministerstvo financí však na úvěru ústy Tomáše Uvíry nic nestandardního nevidí. Přesto půjčka od státní firmy vzbuzuje i další otazníky. Stanislav Servus přemítá, že tento krok lze za určitých okolností považovat za veřejnou podporu.

Už v minulosti Evropská unie upozornila na to, že státní dotace do aerolinek, které mají finanční problémy jsou nepřípustné. Tento problém například řešila i italská Alitalia. „Problémů od EU se nebojíme. Nechali jsme si na to udělat právní rozbory,“ zdůraznil nebojácnost ministerstva Tomáš Uvíra.

Skeptici tvrdí, že cena aerolinek je nulová

Stát chce České aerolinie prodat. Původně se o dopravce ucházeli čtyři zájemci, vláda pustila do druhého kola pouze dva z nich. O České aerolinie se v privatizaci utkají dvě konsorcia. Travel Service-Unimex Group a francouzko-nizozemské Air France-KLM. Kolik za národního dopravce nabídnou, ale zatím zůstává otazníkem.

Teprve příští týden začnou zájemci s hloubkovou kontrolou ČSA. Její výsledky by měly být hotovy koncem června. Názory na cenu Českých aeroliníí se mezi analytiky rozcházejí. Nejčastěji se mluví o částce v rozmezí tři až 5 miliard korun. Skeptici dokonce tvrdí, že hodnota národního dopravce je nulová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...