Česká národní banka (ČNB) stále drží českou měnu pod 27 korunami za euro, a pokračuje tak v takzvaných devizových intervencích. V rámci nich i v lednu nakupovala eura za 58 miliard korun. Devizové intervence zahájili bankéři v listopadu 2013 a od té doby do letošního ledna oslabovali korunu za více než půl bilionu korun.
Na počátku intervencí, v listopadu 2013, zaintervenovala ČNB za 200 miliard korun. Další zásah proti silné koruně pakl přišel loni v červenci, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka nezasahovala, ale v listopadu se k intervencím opět vrátila – za 10 miliard korun. A pokračovala v nich i v prosinci, kdy nakupovala za 42 miliard.
„Únorový objem intervencí ČNB je ve srovnání s lednovými hodnotami nižší, což souvisí se znovuotevřením otázky záporných sazeb. ČNB tuto možnost zmínila na svém jednání z počátku února, čímž koruna mírně oslabila a v průběhu února se vesměs pohybovala nad hranicí kurzového závazku,“ popisuje únorový vývoj hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč upozornil na to, že výhled měnové politiky Evropské centrální banky (ECB) naznačuje, že ČNB bude muset intervenovat i nadále a situace ji bude čím dál víc tlačit k úvahám o snížení depozitní sazby pod nulu. „Myslím si, že depozitní sazba ČNB se do záporného teritoria letos skutečně podívá,“ dodal Jáč, který odhaduje únorové intervence na 56,6 miliard. Seidler ale naopak v souvislosti s únorem mluví pouze o 25 miliardách.
- ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství.
- Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun.
- Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.
Bankovní rada ČNB na začátku února uvedla, že nehodlá režim devizových intervencí ukončit dřív než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině tohoto roku. Do té doby bankéři nejčastěji hovořili o konci roku 2016. Za posunutím termínu je vývoj inflace.
Češi v lednu více vyvezli, než dovezli
Slabší koruna nahrává českému exportu, kterému devizové intervence přinesly několik stovek miliard korun. A zahraniční obchod skončil i v lednu v přebytku, a to 19,3 miliardy. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to bylo o 0,7 miliardy více, píše v předběžné zprávě Český statistický úřad. I tak je to ale od roku 2005 nový rekord.
Na vývoji se odrazil výrazný pokles cen ropy. Podle analytiků ale zklamal pomalejší růst exportu. „Za meziročně vyšší přebytek jsme vděčni nízkým cenám ropy na světových trzích a stále silné poptávce po automobilech vyrobených v Česku. Naopak v důsledku rostoucí domácí spotřeby se zvyšuje dovoz spotřebního zboží a potravin do ČR,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Tuzemskému průmyslu, a zvláště pak automobilkám, se daří zvyšovat vývoz především do zemí EU. „Jestli něco může trochu kazit první dojem z lednových čísel, tak je to velmi pomalý růst exportu. Dlužno ovšem dodat, že leden měl o jeden pracovní den méně, což se na výsledku muselo projevit negativně. Očištěná data tak vyznívají přece jen lépe,“ řekl Petr Dufek z ČSOB.
Meziměsíčně se podle statistiků po sezonním očištění v národním pojetí zvýšil vývoz o 1,9 procenta a dovoz o 2,9 procenta.
