ČNB prodloužila intervence, potrvají minimálně do první poloviny roku 2017

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila letošní odhad vývoje české ekonomiky na 2,7 procenta. Naopak zlepšila výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok na tři procenta, potvrdil po jednání bankovní rady její guvernér Miroslav Singer. Bankovní rada zároveň konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017 a že za pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017.

V předchozí listopadové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 2,8 procenta a v roce 2017 o 2,9 procenta. Zatímco ČNB tak svůj odhad vývoje zhoršila, Evropská komise ve své zimní makroekonomické prognóze ho naopak zlepšila. Podle ní totiž poroste letos český hrubý domácí produkt o 2, 3 procenta, čímž se udrží nad souhrnným ekonomickým vývojem EU, který má růst o 1,9 procenta.

Česká národní banka dále počítá s tím, že v prvním čtvrtletí roku 2017 s inflací dvě procenta a ve druhém čtvrtletí 2017 s inflací 2,1 procenta. V minulé prognóze odhadovala, že inflace bude v prvním i druhém čtvrtletí 2017 na 2,2 procenta.

„Podle prognózy růst české ekonomiky v letošním roce znatelně zpomalí, a to vlivem dočasného snížení hrubé tvorby kapitálu, do něhož se promítne především propad vládních investic financovaných z evropských fondů,“ uvedl Singer. Ekonomiku podle něj nadále podporují uvolněné domácí měnové podmínky. Příznivě k ekonomickému vývoji přispívají i další pokles ceny ropy a zvyšující se zahraniční poptávka, dodal guvernér.

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera zhruba
vyrovnaná. „Významným obousměrným zdrojem nejistoty je vývoj cen ropy,“ řekl Singer.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí pak ve své nové makroekonomické prognóze nadále počítá s letošním růstem české ekonomiky o 2,7 procenta. Odhad růstu reálného HDP za loňský rok MF zlepšilo proti říjnové prognóze ze 4,5 procenta na 4,6 procenta. Pro rok 2017 počítá s růstem ekonomiky ve výši 2,6 procenta. 

Režim intervencí potrvá zřejmě až do první poloviny 2017

Bankovní rada ČNB zároveň konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017. Dosud centrální bankéři přitom hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Důvodem posunutí závazku je vývoj inflace.

Inflace se stále nachází pod dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Podle zveřejněné prognózy dojde k udržitelnému plnění inflačního cíle v průběhu prvního pololetí 2017. Prognóza zároveň předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni. V roce 2017 pak odhady ČNB počítají s nárůstem tržních úrokových sazeb.

S ohledem na uvedené skutečnosti lze nyní vyloučit ukončení závazku dříve, než ho předpokládá prognóza, tedy začátkem roku 2017.
Miroslav Singer
guvernér České národní banky

Guvernér dodal, že potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu tak přetrvává.

Centrální bankéři tak podle něj diskutovali i o možném zavedení záporných úrokových sazeb. „Naše měnové podmínky mírně přitvrzují kvůli uvolňování měnové politiky Evropské centrální banky. Debatovali jsme využití úrokové míry, ale nejsem schopen nyní říci něco více jiného,“ uvedl Singer. Podle něj další možná opatření budou záviset také na vývoji tržních podmínek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 2 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...