Frankfurt – Nový balík finanční pomoci Řecku by mohl zahrnovat i krátkodobý stav platební neschopnosti země, který by neměl katastrofální důsledky pro ostatní země eurozóny. Řekl to dnes člen bankovní rady Evropské centrální banky a guvernér rakouské centrální banky Ewald Nowotny. Jeho vyjádření je prvním náznakem drolení dosud jednotného odporu vedení ECB vůči evropské dohodě, která by zahrnovala riziko hodnocení Řecka jako země v platební neschopnosti. Německá kancléřka Angela Merkelová se ale domnívá, že evropská dluhová krize nemůže být napravena pouze jedním krokem. Naopak je podle ní třeba vytvořit kontrolovaný a vyrovnaný proces postupných kroků a opatření. Evropští lídři mají o situaci jednat na summitu, který se koná 21. července. Evropská měna dnes na devizových trzích před summitem posiluje.
Podle Merkelové musí být problémy v eurozóně řešeny „z jádra“, což znamená snížením dluhu a zvýšením konkurenceschopnosti. „Ti, kteří na sebe chtějí vzít politickou zodpovědnost, vědí, že se nebude jednat pouze o jeden velkolepý krok,“ prohlásila Merkelová. Ve čtvrtek se mají šéfové vlád Evropské unie dohodnout na druhém záchranném plánu pro Řecko, který by zahrnoval i účast soukromých věřitelů. To by ale zřejmě ratingové agentury označily za technickou platební neschopnost na konkrétní dluhopisy, takzvaný selektivní default.
ECB je hlavní bariérou takového řešení a její šéf Jean-Claude Trichet odmítl přijímat v takovém případě do zástavy za úvěry řecké státní dluhopisy. To by mělo smrtící dopad na řecké banky. „Existuje celá řada možností a definic - od jasného defaultu po selektivní default, kreditní událost a tak dále,“ řekl Nowotny v rozhovoru pro televizi CNBC. „Je nutné to velmi vážně studovat. Jsou zde některé návrhy, které počítají s velmi krátkodobým selektivním defaultem, který by neměl větší negativní důsledky,“ dodal.
Trichet v pondělí a dnes v tisku opět potvrdil své odmítavé stanovisko vůči jakémukoli vývoji, kdy by ratingové agentury označily Řecko byť jen na chvíli za platebně neschopné. Odmítl také jednoznačně možnost zmírnění předpisů ECB ohledně zástav v podobě dluhopisů, v jejichž hodnocení ratingové agentury použily slovo „default“.
Ewald Nowotny, guvernér rakouské centrální banky:
„Nakonec to musí být rozhodnutí ECB. Neměli bychom být zcela závislí na ratingových agenturách. Je to v konečném důsledku naše vlastní zodpovědnost.“
Nejednota uvnitř ECB by vládám EU otevřela možnost kompromisu ve věci zástav za bankovní úvěry, tím i šanci na přijetí dohody pro Řecko. Trichet minulý týden káral evropské politiky za to že nemluví jednotně, a doporučil jim více verbální disciplíny. Nowotny připomněl, že ECB dříve v případě Řecka a nyní po snížení portugalského ratingu na spekulativní úroveň i u Portugalska operativně zmírnila své předpisy vyžadující do zástavy dluhopisy s investičním ratingem. Zdůraznil, že konečné riziko a zodpovědnost je v této věci na ECB, nikoli na ratingových agenturách.
Bývalý hlavní ekonom ECB Otmar Issing, který má ve Frankfurtu nadále silné slovo, dnes označil masivní odpuštění části řeckých dluhů za nevyhnutelné. Dodal ale, že Řecko pak nebude moci zůstat v eurozóně, protože jinak to bude konec měnové unie. „Kdyby Řecko mělo i poté zůstat v měnové unii a spoléhat na další pomoc a refinancování od ECB, byl by to začátek konce této měnové unie,“ řekl Issing listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.
