Praha - Církevní restituce státu za 50 let vynesou 28 miliard korun, spočítal člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jiří Schwarz. V krátkodobém měřítku sice podle něj bude vyrovnání znamenat pro stát vyšší výdaje, v dlouhodobém měřítku ale převáží výnosy. Od roku 2043 bude moci stát přestat financovat církve ze svého rozpočtu a začne naopak počítat zisky v podobě daňových příjmů od církví a náboženských společností. Na Schwarze se okamžitě snesla kritika ze strany sociální demokracie - 28 miliard je v padesátiletém horizontu podle nich zanedbatelný výnos. Klíčové sněmovní jednání o církevních restitucích začíná příští týden.
V rozhovoru pro Události ČT Schwarz vyloučil, že zveřejnění těchto závěrů jen několik dní před hlasováním v Poslanecké sněmovně bylo načasováno záměrně. „Já se tímto problémem zabývám systematicky od roku 1999. V roce 2000 mě tehdejší sociálnědemokratický ministr kultury Pavel Dostál jmenoval členem expertní komise pro narovnání vztahů církve a státu,“ řekl Schwarz.
Schwarz poukazuje zejména na pozitiva z dlouhodobého pohledu. „Toto narovnání, které bude vyžadovat vyšší rozpočtové výdaje v následujících letech, bude znamenat, že stát od roku 2043 nebude mít položku církve ve svém státním rozpočtu. Po roce 2055 už to bude znamenat čistý příjem pro státní rozpočet,“ prohlásil.
A na čem to vlastně bude stát vydělávat? Církve budou z nemovitostí, které v rámci restitucí získají, odvádět majetkové daně. Další nezanedbatelné částky pak zaplatí z příjmů, které budou majetkem generovány. V neposlední řadě je pak podle Schwarze také třeba počítat s tím, že církve budou do mnohdy velmi zanedbaného majetku investovat, a tak dají práci dalším firmám a lidem.
Jiří Schwarz, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV):
„Jeví se velmi přesvědčivě, že církevní narovnání spolu s navrácením církevního majetku vzhledem ke stavu a struktuře toho majetku vyžadujícího velké investice bude velmi významný prorůstový faktor pro českou ekonomiku.“
Církve už se na vrácení majetku připravují - rozprodávat jej ale nechtějí. „Ve všech diecézích se uvažuje o pronájmu zemědělských pozemků, o vlastní správě lesních pozemků a pochopitelně budovy budou využívány individuálně podle účelu,“ uvedl ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha.
Schwarz výnosy, které státu církevní restituce přinesou, vyčíslil na 28 miliard v období následujících 50 let. Navrácení majetku církvím ale podle něj bude mít i další přínosy. „Činnosti, které budou církve a náboženské společnosti nabízet, tak jsou takové, po kterých je vysoká společenská poptávka a naše rozpočtové zdroje na ně nestačí – to znamená sociální služby, hospice, zdravotní zařízení pro specifickou péči,“ uvedl Schwarz.
V podobném duchu se vyjádřil i ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek: „Veřejnost o ty prostředky nepřijde. Církev je bude investovat do církevního školství, do církevních sociálních služeb, zdravotních služeb. A do opravy památek.“
Církevní restituce kritizuje opozice, Klaus chce garance
Kvůli navrácení majetku církvím se v posledních měsících strhla velká diskuse. V Poslanecké sněmovně je vláda prosadila, Senát, ve kterém má většinu opozice, je ale zamítl, a tak o nich bude muset sněmovna jednat znovu. Právě opoziční sociální demokraté patří k velkým kritikům narovnání s církvemi. Tvrdí, že to pro stát bude znamenat velké výdaje. Schwarzovy výpočty jsou podle nich k smíchu a výsledný výnos je zanedbatelný. Schwarz by podle ČSSD také neměl své soukromé názory prezentovat na oficiálním brífinku NERVu.
Jan Mládek, stínový ministr financí ČSSD:
„Pan Schwarz si z nás dělá neskutečnou legraci. Když jsem to spočítal, ten jeho fantastický přínos by znamenal při dnešním objemu HDP 0,014 procenta HDP ročně.“
„Lidé nechápou, proč by měli touto formou financovat církve v situaci, kdy dnes naprostou většinu sociálních, zdravotních a školských služeb zajišťuje v naší zemi veřejný sektor, a nikoliv církve,“ prohlásil před časem předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Restituce se tak ve svém důsledku podle něj obrátí nejen proti vládě, ale i proti církvím. ČSSD navrhuje také vlastní řešení vypořádání s církvemi. Místo kompenzací za zabavený majetek, který již nelze vrátit, by mohla být zavedena daňová asignace nebo církevní daň. Při novém hlasování ve sněmovně nehodlají církevní restituce podpořit ani Věci veřejné.
Pochybnosti ale zaznívají i z Hradu. Prezident Václav Klaus chce od premiéra Petra Nečase (ODS) osobní garanci, že vyrovnání s církvemi neprolomí hranici restitucí z 25. února 1948. Podmiňuje tím podpis příslušného zákona. Klause totiž znepokojují obavy lidí i právních expertů. Záruka premiéra bude podle Klause zásadní pro to, aby zákon případně podepsal. Nečas se k této otázce zatím vyjadřovat odmítá. „Bezesporu první, kdo se dozví můj názor na dopis pana prezidenta Klause, bude pan prezident Klaus,“ reagoval.
Stát má vracet církvím nemovitosti i platit
Návrh zákona počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.
