V současném obchodním vyjednávání mezi Spojenými státy a Čínou nejde o obchodní válku, ale o strategickou soutěž mezi dvěma největšími vahami světa, řekl v pořadu Devadesátka ČT24 investiční bankéř Ondřej Jonáš. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) to přirovnal k boji o světovou dominanci. Oba tak reagovali na současnou fázi, kdy Američané od pátku zvýšili clo na některé čínské zboží z 10 na 25 procent.
Cíle Pekingu jsou dlouhodobé, Čína se snaží vrátit do časů, kdy byla světovou jedničkou, soudí exministr Mládek
Devadesátka ČT24: Americká cla na čínské zboží (zdroj: ČT24)
Jonáš připomněl, že k současnému vyhrocení situace došlo před několika dny. Ještě minulý týden se totiž zdálo, že americko-čínské obchodní vyjednávání směřuje ke zdárnému výsledku. Oba týmy se dohodly na 150stránkové smlouvě. Když ji však čínská strana ukázala svému prezidentovi, ten vetoval její – z pohledu Američanů – nejdůležitější části.
Americký prezident Donald Trump pak po dvou dnech „vybouchnul“ a reagoval právě zvýšením cel. Spojené státy tedy od pátku zatížily dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) clem ve výši 25 procent místo dosavadních deseti. Jak napsala agentura Reuters, jde zhruba o 5700 různých kategorií zboží.
Jonáš doplnil, že tato cla se vztahují jen na zboží, které ještě nebylo v Číně naloženo na lodě. Tedy veškeré produkty, které jsou už na oceánech, tomuto clu podléhat nebudou. Zbývají tak dva, možná čtyři týdny „na okénko pro klid zbraní“. Spíše jde o to, zabránit rapidní sestupné tendenci, kdy by si obě strany začaly dělat nepříjemné odvety, naznačil investiční bankéř.
Mládek dodal, že pokud se tomu nepodaří zabránit, tak máme problém všichni, a velký.
Jonáš se domnívá, že v zásadě není dohoda možná, protože oba systémy jsou tak rozdílné, že „jediné, v co můžeme doufat, je klid zbraní“. Cíle obou stran jsou podle něho tak různé, že si nedovede představit text, který by odsouhlasily.
Dodal, že Američané míří ve smlouvě na celou řadu administrativních, regulačních a právních základů čínské autoritativní moci, jako je monitorovatelnost a vymahatelnost práva, ochrana duševního vlastnictví či investic. „Ale nedovedu si představit, že by na to Čína přistoupila,“ řekl Jonáš. Zmínil i to, že jak americký, tak čínský prezident jsou „oba alfa samci, zvyklí prosadit svou, zvyklí, že jim nikdo neodmlouvá“.
Současný spor obou velmocí pak Jonáš přirovnal k „páření velkých slonů, kdy je dobré stát hodně stranou“. S tím souhlasil i Mládek. Dodal, že jde o základní postoj, byť se těžko ostatním dodržuje. Vedlejší škody tak mohou dopadnout jak na Evropskou unii, tak na Česko.
Mládek tak očekává, že k dohodě dojde, ale spíše půjde o to, jak dlouho to bude trvat. Zmínil, že USA jsou velmocí číslo jedna a podle dlouhodobých projekcí by se na toto místo mohla dostat kolem roku 2100 Čína. Nyní to tedy možná Američané „uhrají,“ ale problém je v tom, že Číňané hrají v delším horizontu. „Jde jim o to, aby jednali do roku 2020, a pak si myslí, že budou na koni.“
Pozici Američanů (a Západu obecně) podle Mládka oslabuje soustředění na krátkodobost cílů, kdy se politici věnují častým volbám a firmy zase reportům čtvrtletních výsledků pro burzu.
Jonáš k tomu dodal, že Čína se snaží o návrat k minulosti, kdy byla ona světovou jedničkou. V tom jim pomáhá i ublíženecký pocit z minulých proher (dvě opiové války s Brity, britský imperialismus, okupace Japonskem).
Mládek doplnil, že podle nejrůznějších západních studií byla Čína nejméně do roku 1800 největší ekonomikou světa. „Poslední dvě století Číňané berou, že to byla pro Čínu špatná století, a chtějí udělat vše pro to, aby to napravili,“ řekl bývalý ministr.
Mládek se také domnívá, že největší problém nejsou dnes ani tak tarifní bariéry (cla), jako ty netarifní. Tedy požadované nejrůznější certifikáty či hygienické normy, které jsou schopny zabrzdit obchod. Navíc v případě nedohody Číny s USA budou čínští výrobci hledat náhradní trhy a to by mohla Evropa, a tedy i Česko negativně pocítit. „Proto je v našem zájmu, aby se konflikt vyřešil,“ dodal.