Internet věcí nabízí už dnes mnoho možností. Jde o inteligentní a vzájemně propojená zařízení, která mají lidem šetřit čas, energii, anebo jim prostě zjednodušit život a která se dají díky připojení k internetu ovládat na dálku. A takových možností stále přibývá, navíc mnohdy kromě ryze praktické stránky šetří náklady. Ale pozor, může to mít i určitá rizika.
Chytré domácnosti jsou tu. Internet věcí je umožňuje ovládat na dálku, má to však svá rizika
Výbuch hrníčku a tisíce střepů, které se rozletí vzduchem po otevření mikrovlnky, náhlé otevření servisního poklopu u jezdicích schodů v metru, pod kterým se točí soukolí, nebo chůvička, přes niž někdo natáčí cizí ratolest – tohle jsou sice případy vypůjčené z detektivního případu z knížky Jefferyho Deavera Ocelový polibek, ale ve skutečnosti by nemusely být zase až tak daleko od pravdy. Rizika zneužití chytrých, přes internet propojených zařízení, ze kterých se internet věcí (Internet of Things, IoT) skládá, existují. Zvláště, pokud lidé ignorují bezpečnostní opatření a nedodržují základní pravidla ochrany.
„Lidé chtějí používat chytré televize, aby se podívali na svůj oblíbený pořad, nebo zapojit chůvičku svého dítěte do domácí sítě, ačkoli často nevědí, jak tato zařízení zabezpečit. Hackerům stačí jediné slabě zabezpečené zařízení, aby se dostali do sítě, a jakmile jsou uvnitř, mohou přistupovat k ostatním zařízením a osobním údajům, včetně živého nahrávání videí a hlasů,“ uvedl prezident spotřebitelské divize Avastu Ondřej Vlček.
Ze studie této společnosti prezentované na veletrhu Mobile World Congress, který 25. února začal v Barceloně, totiž vyplynulo, že ve skutečnosti až dvě z pěti českých a slovenských digitálních domácností využívajících internet věcí jsou vystaveny kybernetickým útokům. Nejvíce zranitelné jsou vedle routerů další síťová zařízení připojená k internetu, tiskárny a síťová úložiště. V ohrožení můžou být i bezpečnostní kamery nebo chytré televize.
Ze zprávy Avast Smart Home Report 2019 s údaji z více než 16 milionů chytrých domácích sítí po celém světě také vyplývá, že už zhruba každá třetí česká (30 %) a slovenská (34 %) domácnost má připojených více než pět chytrých zařízení. A zhruba čtyři z deseti bytů obsahují alespoň jedno zranitelné připojené zařízení.
Slabé heslo nebo jednofázové ověření otevírá dveře hackerům
Důvody pro vyšší zranitelnost jsou poměrně jednoduché – podle studie ve dvou třetinách případů za to mohlo slabé heslo nebo jednofázové ověření. To využívá pouze uživatelské jméno a heslo, na rozdíl od dvoufázového ověření, které zahrnuje dva nezávislé způsoby. Třetina zařízení pak byla zranitelná kvůli tomu, že nikdo neaktualizoval jejich software.
„Pro mnohé se internet věcí postavil do dlouhé řady tzv. buzzwords, tedy termínů, o kterých všichni mluví, ale v realitě znamenají mnohem méně, než se obecně předpokládá, podobně jako u umělé inteligence, big data, průmyslu 4.0, data miningu nebo blockchainu,“ konstatuje hlavní ekonom společnosti Roklen Dominik Stroukal. Nicméně internet věcí postupně přichází.
Prognóza vývoje prodeje chytrých zařízení podle jejich typu (tis. kusů)
Většina televizí, které se ve světě i v Česku prodají, už jsou chytré a připojené k internetu. Roste procento lidí, kteří používají chytré hodinky nebo náramky. „Máme chytrá rádia s přístupem na internet, chytré váhy, kávovary, kartáčky na zuby, sprchy a dokonce většina nových aut se už připojuje automaticky k telefonu. Roste i u nás trend dálkového ovládání domácnosti, zejména vytápění a osvětlení,“ souhlasí Stroukal.
Přesto podle mnohých není IoT zatím tak rozvinutý, jak se očekávalo. Napříkad v kryptoměnovém světě vznikly rovnou desítky projektů, které měly připravit svět na internet věcí. „Kryptoměny jako IOTA, Waltonchain nebo Vechain slibovaly, že umožní přístrojům v internetu věcí směňovat data za kryptoměny. Nic takového nejenže nenastalo, ale technologicky ani nebylo možné. Prozatím, říkají fanoušci těchto projektů,“ dodává Stroukal.
Důvodů pomalého rozvoje IoT oproti předpokladům může být podle specialistů hned několik. „Zatím stále drahé technologie, nízká přidaná hodnota – chybí doplňková asistence ke službám, kterou nabízí jen několik málo společností. Dále málo IT systémů spolehlivých do budoucna, požadavky na bezpečnost řešení a především zachování důvěrnosti privátních dat proti zneužití,“ konstatuje specialista na rizika společnosti Analytics Data Factory Marek Žáček.
Rizika internetu věcí bychom mohli podle něho rozdělit na dvě oblasti. První je útok na samotná zařízení, kdy dojde k přímému ohrožení uživatele poškozením majetku nebo odcizením osobních dat, a za druhé je to ochrana a zneužití získaných dat společnostmi provozujícími daná zařízení.
Trojka chytrých věcí, o které mají lidé největší zájem
„V případě chytré domácnosti mají takové společnosti velmi cenné informace o jejím provozu, majetku i zabezpečení, a proto je důležité se ptát, co se se získanými daty děje a jak je řešeno jejich zabezpečení,“ vysvětluje Žáček. Společnosti o zákaznících budou nakonec totiž vědět více než oni sami.
Na druhou stranu, IoT pro společnosti přináší velmi zajímavý potenciál v podobě nových dat, která mohou využívat pro obchodní účely, kdy můžou zlepšovat své produkty a lépe je cílit na potřeby zákazníků.
Riziko hackerského útoku zde ale bude podle Žáčka vždy a s rostoucím šířením internetu věcí poroste. „Především je tak potřeba dodržovat bezpečnostní pokyny dodavatelů zařízení a zajímat se o případná rizika, která užívání přináší,“ zdůraznil.
Upozorňuje, že například spousta uživatelů, kteří si koupí wi-fi router, si stále nechává výchozí přístupová nastavení, která lze snadno dohledat na stránkách výrobce, nebo svou síť má nezabezpečenou. „Útočník se pak snadno dostane na další připojená zařízení,“ konkretizuje Žáček.
Stoupající rizika potvrzuje nárůst kyberkriminality
V roce 2018 řešila policie v Česku téměř sedm tisíc případů kybernetické kriminality, z toho tři čtvrtiny tvořily podvody a hacking. Meziročně to bylo o pětinu více a dá se podle bezpečnostních expertů předpokládat, že v důsledku digitalizace společnosti bude počet těchto trestných činů ročně narůstat v řádech desítek procent. Dnes jde převážně o jednoduché útoky, které počítají s lidskou chybou, ale pomocí umělé inteligence vytvoří podvodníci nové metody útoků, kterým se bude velice těžké bránit, varují experti včetně Žáčka.
Pro efektivní odhalení útoků bude záležet na rychlosti a způsobu zpracování informací a jejich ověřování. Podle Marka Žáčka největší šanci mají systémy, které jsou schopny rozpoznávat a verifikovat zdánlivě jednoduché úkony, jakým je například příkaz k platbě z bankovního účtu, nebo doložení podkladů pro likvidaci škodní události v pojišťovně.
„V budoucnu již nebude stačit detekovat podvodné chování na základě známých, předem nastavených vzorců, ale bude potřeba, aby systémy samy vyhodnotily a varovaly před novými způsoby podvodů, čímž se daleko dříve zabrání pokračování v páchání trestné činnosti,“ vysvětluje.
Lidé by měli u každého ze zařízení mít ideálně jiná hesla, nepřipojovat je přes jednu službu, například účet na sociální síti, pravidelně je měnit a aktualizovat software. To neděláme ani nyní, kdy máme pouze počítač a telefon, natož kdybychom to museli dělat u desítek či stovek přístrojů.
Na druhou stranu, IoT s sebou přináší pro uživatele i větší užitek, kvalitnější služby, úsporu času a nákladů.
„Internet věcí má zajímavý potenciál třeba pro úsporu nákladů pro oblast pojištění, kde by senzory úniku vody mohly včas varovat před vytopením bytu. Právě to totiž patří dlouhodobě k nejčastějším příčinám majetkových škod pro pojišťovny. Pro klienty, kteří budou mít v domácnosti namontovány senzory proti vytopení, zde bude přínos jak v podobě slevy na pojistném, tak především ve snížení rozsahu škody na jejich majetku,“ vysvětluje Žáček.
Sprchujte se tak, jako byste byli na Marsu
Na vodu vsadila i česká společnost, která se zaměřila na high-tech výrobky s důrazem na ekologii a navázala spolupráci s firmou Orbital Systems. Ta vytvořila digitální recirkulační sprchovací systém. Stojí za ním průmyslový designér Mehrdad Mahdjoubi, který měl za úkol vymyslet řešení, jak šetřit vodu při vesmírné misi na Mars.
„Jedinečný je tento systém proto, že malá čistička přímo v zařízení dokáže čistit a recirkulovat vodu v uzavřené smyčce. Čidlo dvacetkrát během sekundy analyzuje stav vody a do odpadu tak celkově pustí jen asi deset procent. Tím sníží množství potřebné vody o 90 % a energie o 80 %. Sprcha je plně digitální, připojena on-line na cloud a když dojde filtr, systém ho sám objedná a dodá zákazníkovi. Na ovládání stačí jedno tlačítko, podobně jako na iPhonu,“ popisuje majitel firmy Agemon Roman Nedvěd.
Cena je sice vyšší – vychází zhruba na 90 tisíc korun, ale velkou výhodou je podle Nedvěda návratnost sprchy, respektive celých systémů, které na ni navazují a šetří spotřebu. V běžné domácnosti je to podle něho do pěti let, ale třeba pro provozovatele bazénů nebo fitness center je to za poloviční dobu.
Ve světě je aktuálně instalováno zhruba devět tisíc takových sprch, v Česku se teprve začíná. Vyšší pořizovací náklady však podle odhadů společnosti budou postupně klesat s tím, jak poroste počet chytrých produktů v domácnostech. „S růstem počtu prodaných zařízení se cena pak dostane někam na zhruba 20–25 tisíc korun,“ dodává Nedvěd.
Internet věcí pomáhá chránit životy
Ale nejde jen o vodu. Spoustu pozitivních ohlasů mají už dnes také zařízení, která mohou pomoci chránit lidské životy. „Zdravotně znevýhodnění lidé můžou být prostřednictvím nových technologií průběžně diagnostikováni a v případě potřeby jim je automaticky zavolána pomoc. Rovněž je možné automatizovat chod jejich domácnosti, která se z velké části sama uklízí, doplňuje zásoby a je ovládána přes počítač skrze internet,“ hodnotí situaci v Česku analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Podle něho bude rozvoj chytrých technologií v České republice také úzce spjat s automobilovým průmyslem. Monitorování a řízení dopravy urychlí cestování a parkování. „Například moderní světelné křižovatky dokážou vyhodnocovat hustotu dopravy a podle toho prodlužovat intervaly zelené či červené. Výsledkem je výrazně plynulejší doprava bez dlouhých kolon,“ dodává.
Chytré křižovatky umožňují vytvořit zelenou vlnu pro složky záchranného systému. V případě potřeby tak například sanitka bude mít automaticky zelenou, jakmile se bude blížit k chytré křižovatce.
Zhruba polovina Čechů se o chytrá zařízení zajímá
Podle průzkumu agentury Stem/Mark, který si nechala vyhotovit společnost Cleverlance, se skutečně o chytrou domácnost zajímá téměř polovina (46,8 %) Čechů. Zájem mají celkově větší muži (56,8 %) než ženy (36,5 %). Ženy byly skeptičtější v pohledu na funkčnost domácích systémů internetu věcí – necelých třicet procent považovalo současné prvky chytré domácnosti za příliš nespolehlivé. Stejný názor mělo jen 19,4 % mužů. Zkušenosti s fungováním chytré domácnosti má však zatím jen 11,2 % respondentů.
Nejaktivnější skupinou jsou podle Cleverlance tomto případě mladí lidé do 29 let. Zařízení do chytré domácnosti vyzkoušelo, nebo používá 13,7 % z nich. Silnou skupinou jsou také osoby se středoškolským vzděláním, z nichž má zkušenosti s chytrou domácností 15,7 %.
„Vysoký zájem o různá technická řešení chytré domácnosti ve skupině středoškoláků si vysvětlujeme zejména tím, že velká část technicky založených lidí má právě tento druh vzdělání. Jsou to lidé, kteří se elektronikou velice často zabývají i v pracovním životě,“ citoval web ChannelWord Jiřího Voldána z Cleverlance.
Některá zařízení už se stala koneckonců realitou i v Česku. Například před dvěma lety vzbudil velký zájem robotický exoskeleton Ekso GT určený k rehabilitaci pacientů po mozkové mrtvici nebo zranění páteře. Data, která sbírá pomocí sítě pro internet věcí, využívají jak lékaři a pacienti ke sledování pokroku v léčbě, tak výrobce k efektivní vzdálené kontrole a úpravě nastavení, funkce a servisu zařízení.
Podobně chytrý náramek společnosti Mindpax.me předpovídá u psychiatrických pacientů, a to na základě sledování fyzické aktivity nebo spánku, zda u nich opětovně propukne nemoc.
Připojení chytrých zařízení nabízejí i čeští mobilní operátoři. Podařilo se tak například pokrýt již více než tisíc domácností v Praze a Ostravě inteligentními měřícími přístroji tepla. Zapojením do sítě kontrolují na dálku jeho dodávky a lze tak rychle reagovat na případné výpadky.
Top 5 výrobců chytrých zařízení (tisíce kusů)
Výdaje na chytré věci v Evropě letos stoupnou o dvacet procent, ukazuje studie
Navzdory zmíněným rizikům lidé chytrým věcem stále více fandí – investice do nich by se tak letos měly vyšplhat na 171 miliard dolarů a do roku 2022 pak na 241 miliard, ukázala nová prognóza společnosti IDC, která situaci na trhu telekomunikací a technologií dlouhodobě sleduje. Samotní spotřebitelé by pak do různých chytrých řešení měli v roce 2019 investovat 32 miliard dolarů a vůbec největší zájem bude o zařížení pro chytrou domácnost.
Hlavní podíl na výdajích bude mít i nadále podle studie západní Evropa. Jen v Německu by podle IDC investice měly přesáhnout hranici 35 miliard dolarů, ve Francii a Velké Británii dosáhnou 25 miliard. Střední a východní Evropa by pak měla představovat sedm procent všech evropských výdajů.
Vůbec nejvíce prostředků by mělo podle očekávání směřovat do oblasti diskrétní výroby (20 miliard dolarů), veřejných služeb (19 miliard dolarů), maloobchodu (16 miliard dolarů) a dopravy (15 miliard dolarů).