Brusel - Velké členské státy Evropské unie chtějí zmrazit prostředky v rozpočtech unie pro roky 2014 až 2020 na úrovni rozpočtu roku 2013. Česko by tak teoreticky mohlo v budoucnosti získat méně unijních dotací ve srovnání s předchozími lety, pro roky 2007 až 2013 přitom dostalo nejvíc peněz v přepočtu na obyvatele z celé evropské sedmadvacítky. Premiér Nečas prohlásil, že ČR nebude plán na omezení rozpočtů podporovat. Podobný názor mají i Poláci, Estonci či Dánové.
S návrhem na zmrazení finančních prostředků přišli na dnešním summitu Britové, kteří v tomto znění připravili i dopis, který má údajně podporu velkých zemí včetně Francie či Německa. Londýn přitom již před nedávnem uvažoval, že by zastropování unijních výdajů postihlo především takzvanou kohezní politiku EU. Ta přitom přináší masivní dotace nejchudším evropským regionů a díky ní čerpají dotace i všechny kraje v České republice s výjimkou Prahy, kde je životní úroveň výrazně nadprůměrná i ve srovnání se zbytkem EU.
Škrty by se naopak nejspíš nedotkly dotací pro zemědělce, které v současnosti tvoří až 40 procent unijního rozpočtu. O zachování plateb pro farmáře na současné úrovni i v budoucnosti stojí především Francouzi a Britové jim svými návrhy údajně vyšli vstříc. Britové by si naopak zachovali takzvaný rabat, kdy dostávají zpět dvě třetiny svého příspěvku do unijní pokladny.
Proč chce Británie omezit evropské rozpočty?
Britský návrh na omezení budoucích rozpočtů EU je iniciativou ministerského předsedy Davida Camerona. Ten je pod tlakem vlastní Konzervativní strany, která požaduje, aby se výdaje sedmadvacítky v dalších letech výrazně omezily. Konzervativci tak chtějí reagovat na situaci, kdy své výdaje vzhledem k ekonomickým problémům omezují vlády v jednotlivých členských státech. Podobně by se prý měla zachovat i unie. „Dopis zdůrazňuje, že to samé, co se děje na národní úrovni, by se mělo provést i na úrovni evropské,“ uvedl jeden z diplomatů.
Zástupci Velké Británie přitom již dříve požadovali zmrazení výdajů rozpočtu alespoň na příští rok. Svůj záměr ale na předchozím evropském summitu neprosadili.
Současný dlouhodobý rozpočet pro roky 2007 až 2013, jímž se unie v současnosti řídí, počítal s výdaji ve výši 975 miliard eur, což je zhruba 1,13 procenta výkonu ekonomiky EU. Podle informací ČTK by se výdaje v letech 2014 až 2020 zvyšovaly jen o inflaci ve srovnání s rokem 2013. „Evropské veřejné výdaje nemohou stát stranou značného úsilí, které přijímají členské státy, aby dostaly své veřejné výdaje pod kontrolu,“ uvádí dopis.
Proti britskému návrhu se již zvedá opozice
„My s tímto postojem nesouhlasíme,“ řekl Nečas o britských návrzích. Dá se čekat, že debaty o rozpočtech po roce 2014 budou ještě hodně tvrdá. „Ta jednání jsou teprve na samém začátku,“ podotkl. „Nemyslím si, že to tak nutně musí dopadnout,“ poznamenal o možnosti, že by Češi mohli přijít o část peněz z kohezní politiky. Podobný postoj jako Češi zastávají totiž i některé další země EU. Konkrétně zmínil třeba Dánsko či Estonsko.
Další členskou zemí, která má na otázku zmražení budoucích rozpočtů opačný názor, než Británie, je i Polsko. „Z našeho pohledu je nejdůležitější, aby rozpočet výrazně neklesl, protože věříme, že nám a dalším zemím pomáhá bojovat s krizí,“ řekl ještě před začátkem summitu polský premiér Donald Tusk.
K dopisu, kde se o uvažovaných změnách v rozpočtové politice unie píše, se již vyjádřil i v evropských strukturách nejvýše postavený polský představitel, šéf Evropského parlamentu Jerzy Buzek. „Slyšel jsem o tom dopise,“ sdělil ve čtvrtek novinářům. Upozornil však na skutečnost, že při rozhodování o parametrech evropského rozpočtu má významnou roli Evropská komise. Právě tento orgán totiž navrhuje předběžnou podobu rozpočtu, o kterém poté společně rozhodují Evropský parlament a Rada EU.
