Už za necelé dva týdny začne sklizeň chmelu. Většině brigádníků sice projde pod rukama tradiční Žatecký poloraný červeňák, za posledních deset let se ale počet odrůd chmelu pěstovaných na tuzemských polích zdvojnásobil. Mohou za to i desítky nově vzniklých minipivovarů, které pro svá piva hledají méně tradiční chutě.
Aktuálně je v Česku zaregistrovaných dvanáct odrůd chmelu. Letos přibyly dvě nové – Gaia a Boomerang – a podle ředitele Chmelařského institutu v Žatci Josefa Patzaka se nabídka bude zvětšovat i v dalších letech.
„Příští rok to budou vůbec první odrůdy pro nízké konstrukce. Vychází z křížení českého a anglického zakrslého chmelu. Do roku 2021 chceme přijít s dalšími zhruba devíti odrůdami. Budou mezi nimi jak dvě odrůdy splňující chráněné označení České pivo, tak i voňavé odrůdy typu flavour, které se hodí pro piva chmelená za studena,“ popisuje Patzak plány institutu s tím, že šlechtění rychle rozvíjí po celém světě: „Za poslední dekádu vzniklo po světě šestkrát více odrůd než v té předchozí“.
Po nových odrůdách je hlad mezi malými pivovary
O nové odrůdy mají zájem hlavně minipivovary. Těch je v Česku už více než 370 a jen vloni jich podle údajů Českomoravského svazu minipivovarů vzniklo na padesát. České odrůdy využívají třeba v břeclavském minipivovaru Frankies, který funguje třetím rokem.
„Rádi zkoušíme, takže vaříme i z českých chmelů. Většina jich podle mě trochu supluje červeňák, hodí se na ležáky. Nejzajímavější je ale Kazbek, ten je unikátní v tom, že dokáže nahradit zahraniční hodně aromatické chmely. Z toho vaříme i svrchně kvašená piva anglického typu,“ popisuje svou zkušenost majitel pivovaru Štěpán Přikryl.
Minipivovary se ale na celkové místní produkci piva podílí méně než ze dvou procent. O zbytek se postará pětačtyřicet velkých pivovarů, které se do experimentů pouští pomaleji. Už zmíněný chmel Kazbek zkoušeli nedávno třeba v Plzeňském Prazdroji pro jeden ze svých speciálů.
„Tato odrůda je odlišná svým genetickým původem, neboť při jejím křížení vycestovali kolegové ze Žatce pro genetický materiál až na Kavkaz, odkud se do celého světa rozšířil původní divoký chmel,“ vysvětluje původ odlišeného aroma Jan Enge, hlavní sládek Prazdroje.
Zatím jen opatrně
Podle Zdeňka Rosy, předsedy Chmelařství, družstvo Žatec, které sdružuje většinu českých pěstitelů, jsou podobné pokusy jednou z cest, jak přiblížit většinovým pivařům a samotným pěstitelům nové odrůdy. Sám by je rád viděl na polích častěji.
„Nové chmelnice jsou ale velkou investicí, pěstitelé hledají návratnost a tu jim nejlépe zaručí dlouhodobé smlouvy s velkými pivovary. U červeňáku a dalších tradičních chmelů si jsou navíc jistější co do potřebných podmínek ochrany,“ vysvětluje Rosa důvody, proč se nové odrůdy pěstují zatím jen na malých plochách. Ostatně i oproti minulému roku se nejvíce navýšila pěstovaná plocha právě u Žateckého poloraného červeňáku. Celkově se chmelnice rozrostly o 170 hektarů, z čehož červeňáku patří celých 131 hektarů.
