ČEZ od dubna zlevní energie s fixací, domácnosti ušetří. Ceny snižují i další dodavatelé

3 minuty
Události: ČEZ zlevní energie
Zdroj: ČT24

Energetická společnost ČEZ od dubna sníží ceny elektřiny a plynu s fixací. Oproti dosavadnímu ceníku podle firmy spotřebitelé ušetří stovky korun měsíčně. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen.

Letos třetí úprava cen u ČEZu se tentokrát bude týkat ceníků s roční fixací. Elektřina v nich bude stát 3267 korun bez DPH za megawatthodinu (MWh). Průměrná domácnost se spotřebou 3,5 MWh za rok tak podle společnosti oproti dosavadnímu standardnímu ceníku ušetří 1368 korun ročně s DPH. Změní se i ceny plynu, který bude za 1367 korun za MWh, což je o zhruba 280 Kč za MWh méně.

ČEZ už dříve v letošním roce zlevňoval své fixované produkty o několik stovek korun za MWh. Podle společnosti jde o důsledek postupného poklesu velkoobchodních cen energií na trhu.

Zlevňují také innogy či E.ON

Ceníky od začátku letošního roku postupně snižují i další dodavatelé. Například společnost innogy od března zlevnila elektřinu s fixací o 600 korun za MWh a plyn o 200 korun za MWh. „Další zlevňování představíme v nejbližších týdnech, jsme připraveni opět operativně reagovat na vývoj nákupních cen nebo na konkurenci,“ sdělil mluvčí innogy Pavel Grochál. Podle něj přitom kontinuálně roste zájem zákazníků o delší fixace, letos tak dominují hlavně dvouleté smlouvy. Smlouvu na dobu určitou má u innogy podle Grochála kolem osmdesáti procent klientů.

V řádu stokorun za MWh zlevňovaly v předchozích týdnech také E.ON nebo epet. Od března pak zlevnila plyn v průměru o 6,1 procenta rovněž Pražská plynárenská. Někteří dodavatelé se zlevňováním vyčkávají, mimo jiné proto, že produkty nakoupili s předstihem za vyšší ceny.

Snižování cen je důsledkem postupného poklesu cen elektřiny a plynu na energetickém trhu. Megawatthodina elektřiny nyní na burze stojí 85,3 eur (zhruba 2158 korun), což je meziročně asi o 40 procent méně. Ještě výrazněji, přibližně o polovinu, klesla cena plynu – ta je aktuálně na hodnotě 34,50 eur (přes 870 korun) za MWh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
před 13 hhodinami

Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.
včera v 20:28

Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Nová cla by dle expertů výrobu oceli v Česku ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.
včeraAktualizovánovčera v 16:51

PŘEHLEDNĚ: Trump chce ukrajinské nerosty. Jaké přesně?

Americký prezident Donald Trump předestřel možnou dohodu s Ukrajinou, v jejímž rámci by došlo k výměně amerických zbraní a pomoci za vzácné nerostné suroviny, jimiž Kyjev disponuje. Není však jasné, které konkrétní suroviny má Trump na mysli. Ukrajina disponuje dvaceti klíčovými surovinami a naznačila, že je otevřena spolupráci při těžbě s USA. Značná část ložisek se ale nachází na územích okupovaných Ruskem.
včera v 15:08

Česko si v hodnocení korupce pohoršilo. Ještě hůře je na tom Slovensko

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.
včeraAktualizovánovčera v 10:07

Tusk představil plán obřích investic, podle kritiků je nekonkrétní

Polský premiér Donald Tusk vyhlásil ambiciózní plán reforem a nových investic. Jen letos by se podle něj měly v zemi proinvestovat v přepočtu čtyři biliony korun. Do pěti lety by vláda chtěla předstihnout některé státy západní Evropy. Opozice mluví o předvolební rétorice. Kritičtí jsou i někteří experti, kteří poukazují na nekonkrétnost plánů.
10. 2. 2025

Nezaměstnanost v lednu vzrostla

Nezaměstnanost v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320 516, o 14 038 více než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst bylo v lednu 83 323, o 163 250 méně než v prosinci 2024, informoval v pondělí dopoledne Úřad práce.
10. 2. 2025Aktualizováno10. 2. 2025
Načítání...