Štrasburk - Evropský parlament dal zelenou krácení letošních přímých plateb unijním zemědělcům. Tento krok by přitom postihl nejvíc ty tuzemské. Podle návrhu má Česko přijít o 4,5 procenta z celkových dotací. Prezident Agrární komory Jan Veleba uvedl, že jde o miliardu a 25 milionů korun. Úprava plateb počítá s tím, že budou postiženy hlavně země s většími zemědělskými podniky, kterých je v Česku hodně. Ztráty českých zemědělců by tak byly mnohem citelnější než třeba v Rakousku či v Polsku. Na formě krácení dotací se ale zatím neshodly členské státy, může se proto změnit.
Návrh Evropské komise počítá s tím, že by se celkové škrty počítaly podle počtu podniků, jejichž přímé roční dotace přesahují 5 000 eur (asi 130 tisíc korun). Týkaly by se ale všech příjemců evropských peněz - malých i velkých zemědělců. Návrh schválil parlament ve Štrasburku valnou většinou 506 hlasů.
Z dosavadních propočtů vyplývá, že celkově by o nejvíce peněz přišla Česká republika, která by se musela vzdát 4,5 procenta přímých plateb. Druhé nejvíce postižené by bylo Slovensko se škrty ve výši 4,2 procenta. Naproti tomu Rakousko by přišlo jen o 2,5 procenta plateb, Polsko o 1,6 procenta.
Český europoslanec za ODS Hynek Fajmon:
„Komise si konečně všimla, že evropské zemědělství je dlouhodobě předotované a neufinancovatelné. To se ale rozhodně netýká českých zemědělců. Je proto absurdní a nepřijatelné, aby právě na ně dopadly škrty nejvíce v celé EU.“
Právě nerovnost jednotlivých států Česko nejvíce kritizuje a snaží se, aby komise hranici 5 000 eur snížila nebo zcela vypustila. Pokud by hranice neexistovala, přišly by všechny země shodně o 3,4 procenta dotací. To by při 21 miliardách přímých plateb pro Česko znamenalo zhruba 700 milionů korun.
Jan Veleba, prezident Agrární komory:
„Spravedlivé by bylo krácení na jeden hektar nebo na jednotku příjmu. Zcela určitě není spravedlivé vytvoření nějaké hranice, nad kterou se krátí. Mělo by to být všem stejně, protože zákony ekonomie jsou pouze jedny a tam není obsaženo, že 'čím větší, tím větší krácení'.“
Nic ještě není ztraceno
Přes souhlasné stanovisko Evropského parlamentu bude způsob škrtů předmětem dalšího vyjednávání a jejich výše se ještě může změnit. Na věci se totiž zatím neshodly členské země sedmadvacítky. Na dubnovém jednání unijních ministrů zemědělství se nenašla dostatečná většina států, která by návrh podpořila, nebo naopak zamítla. Proto budou ministři plán znovu probírat na další schůzce koncem června.
Pokud se orgány EU neshodnou do 30. června, začne podle procedurálních pravidel návrh platit v současné podobě, upozornil český zástupce v socialistické frakci a člen zemědělského výboru EP Robert Dušek. „Když se na podzim zjistí, že krácení je nedostatečné, může být snižování přímých plateb ještě větší, až o šest či sedm procent,“ dodal.
Co udělá EK, pokud se členské země nedohodnou?
„Jestliže nedojde k dohodě, pak Evropská komise přijme rozhodnutí, které se bude moci znovu prozkoumat v říjnu, kdy bude mít aktuální data o potřebných rozpočtových výdajích. V zásadě ale rozhodnutí musí přijít do konce tohoto měsíce,“ řekl Roger Waite, mluvčí eurokomisaře pro zemědělství.
Podle Veleby ztrátu české zemědělství přežije. Důležité teď je, aby nebylo dál špatné počasí, aby byla dobrá úroda. „Kdyby to bylo takto, je to možná významnější než celé krácení ze strany EU,“ poznamenal prezident Agrární komory.
Odhadované škody, které způsobily letošní povodně v zemědělství, činí 3,3 miliardy korun. Nejvíce záplavy zasáhly rybářství a zelinářství. Výše škod se však bude ještě měnit a přesnou částku zemědělci dokážou vyčíslit až ve chvíli, kdy všude opadne voda.
