Praha – V českém penzijním systému není dostatek peněz na to, aby se pokryly nároky důchodců. Pro letošek v něm chybí už 18,3 miliardy korun. Právě o tolik se totiž v prvním pololetí letošního roku vybralo méně, než se vyplatilo. Propad celého účtu sociálního zabezpečení, ze kterého se platí kromě penzí i nemocenská, trochu zmírnil výběr pojistného na dávky nemocenského pojištění. Ten byl 0,3 miliardy v plusu, takže celkem chybělo jen 18 miliard. Nedostatku peněz na důchody čelilo Česko i loni, deficit účtu sociálního zabezpečení byl však zhruba poloviční. Země nepříjemný problém vyřešila navýšením schodku státního rozpočtu.
I když hospodářská krize pomalu doznívá, stále se podepisuje na výběrech sociálního pojištění. Pojištění totiž neodvádějí nezaměstnání, kterých v červnu v Česku bylo 8,5 procenta. V předkrizovém období v roce 2008 vykazoval důchodový systém v prvním pololetí přebytek 13,3 miliardy korun.
Systém nabourává i rostoucí počet důchodců
„Další nárůst výdajů na starobní důchody je dán také nárůstem průměrné výše vyplácených důchodů,“ dodala mluvčí správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová. Důchody se za poslední rok zvýšily v průměru o 107 korun.
K nedostatku peněz v penzijním systému přispěl také nárůst počtu důchodců. Ke konci června jich bylo o 154 tisíc víc než loni. To potvrzuje obavu z dlouhodobé neudržitelnosti penzijního systému. Důchodců má totiž přibývat i v dalších letech. Proto Česko pracuje na reformě důchodového systému.
Ve hře jsou nyní dvě varianty, které vypracovala odborná komise vedená Vladimírem Bezděkem. Společnými prvky obou variant reformy penzijního systému jsou snížení pojistného na sociální zabezpečení z 28 procent hrubé mzdy na 23 procent, snížení stropů pro placení pojistného ze šestinásobku průměrné mzdy na trojnásobek a zavedení jednotné sazby DPH ve výši 19 procent, která by kryla deficity plynoucí ze snížení pojistného.
Podle první varianty by si člověk mohl odvádět z 23 procent tři procentní body na individuální penzijní účet, ve kterém by za něj investovaly soukromé fondy. Ve druhé variantě by všech 23 procent odváděl do státního pilíře, ze svého by si ovšem mohl další tři procenta spořit na individuálním penzijním účtu. Pokud by tak učinil, stát by mu stejnou částkou přispěl.
