Praha - Česká republika by v nejbližších letech nemohla začít platit eurem ani teoreticky. Neplní totiž dva ze čtyř nutných požadavků, takzvaných Maastrichtských kritérií. Vyplývá to z informací ministerstva financí. Po co možná nejrychlejším zavedení společné evropské měny volají už delší dobu zástupci průmyslu, které poškozují výkyvy kurzu koruny. Naopak řada ekonomů i Česká národní banka varují, že pokud se celý proces uspěchá, mohlo by to mít negativní dopady na ekonomiku.
Česku se v loňském roce kvůli celosvětovému růstu cen a dalším vládním opatřením nepodařilo splnit především kritérium inflace a nesplnila také kurzové kritérium. To ale vyplývá ze skutečnosti, že země zatím nevstoupila do systému směnných kurzů ERM II a nezafixovala tak svoji měnu vůči euru.
Problém číslo jedna - vysoký schodek
Díky hospodářské recesi by v letošním roce měla ČR opět začít inflační kritérium plnit. Ze stejného důvodu však vyvstává problém na jiné straně. Kvůli růstu schodku státního rozpočtu zřejmě překročí tříprocentní hranici deficitu veřejných financí. „V příštích letech by měla Česká republika opět plnit i rozpočtové kritérium, problémem by ale mohl být rozpočtový schodek. Klíč k euru má tedy v ruce zejména vláda a její fiskální politika,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Maastrichtská kritéria:
Inflace - odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5 procenta (ČR loni vykázala 6,4 procenta, referenční hodnota byla 4,1 procenta).
Veřejné finance - schodek veřejných financí maximálně tři procenta HDP (ČR měla loni 1,2 procenta; letos zřejmě bude nad třemi procenty) a zadluženost země nesmí přesáhnout 60 procent HDP, i když je možné, aby stát s vyšší mírou zadluženosti přijal euro za předpokladu, že se jeho zadluženost trvale snižuje (ČR loni měla 28,8 procenta).
Měnový kurz - udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu alespoň dva roky (ČR zatím nevstoupila do systému ERM II).
Úrokové sazby - průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí, které mají nejnižší inflaci (ČR měla 4,7 procenta; referenční hodnota byla 6,6 procenta).
Na druhou stranu ani plnění požadovaných ukazatelů neznamená možnost přijmout euro automaticky. Unie totiž posuzuje i takzvanou udržitelnost daného ukazatele, tedy schopnost země udržet dobré výsledky i v budoucnosti. V posledních letech je přitom brána v úvahu nikoli střednědobá, ale spíše dlouhodobá udržitelnost.
Vláda nestanovila termín zavedení eura
Proti zavedení společné měny působí i dosavadní nečinnost české vlády. Premiér Mirek Topolánek sice začátkem roku slíbil, že vláda termín oznámí 1. listopadu 2009, kvůli vyslovení nedůvěry poslaneckou sněmovnou je však jeho kabinet v demisi a určování termínu tak zřejmě připadne až nové vládě, která vzejde z předčasných voleb. Ty by se měly konat v říjnu. Odstupující ministr financí Miroslav Kalousek dnes v této souvislosti připustil, že se tím rozhodnutí o termínu přijetí eura pravděpodobně oddálí.
Miroslav Kalousek, ministr financí:
„Budou-li volby 9. října, budou kolem 1. listopadu vrcholit diskuze o nové vládě. Myslím si, že i termín vyhlášení eura tím bude poznamenán a pozměněn.“
Podle posledních vyjádření politiků i ekonomů by Česká republika mohla přijmout euro nejdřív v letech 2013 nebo 2014. Například guvernér České národní banky Zdeněk Tůma nedávno uvedl, že nejpravděpodobnějším termínem pro přijetí jednotné evropské měny v Česku jsou roky 2013 až 2015.
Poláci chtějí euro do tří let
Eurem dnes platí 16 z 27 států Evropské unie. Letos v lednu vstoupilo do eurozóny Slovensko. Státy platícími eurem by měla být ČR obklopena nejpozději do tří let. Polská vláda totiž na konci října schválila harmonogram vstupu země do eurozóny od 1. ledna 2012.
Současná světová krize zřejmě nabourá plány některých zemí na rychlé přijetí eura. Pobaltské země, které se k tomu chystaly co možná nejdřív, mají nyní kvůli krizi vážné hospodářské problémy. Rovněž Maďarsko jen s obtížemi bojuje s dopady hospodářské krize. Maďaři dokonce kvůli tomu požadují po Evropské unii, aby celý proces zmírnila, ta to ale odmítá. Cestu Budapešti za přijetím eura komplikuje vysoká zadluženost a schodky veřejných financí.
