Česko loni z evropských fondů nedočerpalo 12 miliard

Praha – Česko loni nedočerpalo z evropských fondů 12 miliard korun. To je o dvě miliardy víc, než byly původní odhady z poloviny roku. Prohlásila to ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová na Žofínském fóru. O další desítky miliard korun pak může Česko přijít za letošek. Navíc chybí ještě některé důležité zákony, bez kterých nemůže ČR čerpat dotace v příštím období.

„Za loňský rok jsme nedočerpali 12 miliard korun, to je definitivní,“ řekla ministryně. O tom, jaká ztráta Česku hrozí letos, bude prý jasno po analýze v lednu. „Chci vyhodnotit, zda to bude pod 20 miliard korun, nebo to bude 23 miliard, nebo těch 30 miliard, co říkáme my jako ministerstvo pro místní rozvoj. Ale já si myslím, že se možná vejdeme i pod 20 miliard korun,“ dodala ministryně.  

O kolik peněz z evropských fondů Česko přijde letos, bude záležet hlavně na řídicích orgánech jednotlivých operačních programů. Těm vláda nařídila, aby hrozící nedočerpání různými opatřeními včetně rychlejšího vypisování nových výzev výrazně snížily. Za několik týdnů by tak mělo být jasné, kolik peněz se letos podaří reálně vyčerpat.   

3 minuty
Události: Česko nedočerpalo 12 miliard z eurofondů
Zdroj: ČT24

„Na začátku příštího roku plánujeme revizi stanovených opatření s cílem efektivně dočerpat maximum prostředků evropských fondů v programovém období 2007–2013,“ uvedla ministryně.

Odhady ministerstev prý mluví o pěti miliardách korun, které se nepodaří vyčerpat v příštím roce. „Zde ale musím upozornit, že odhady ministerstva jsou opět o něco pesimističtější a budeme vyvíjet maximální úsilí v koordinaci efektivního dočerpání jednotlivých operačních programů,“ řekla už před časem Šlechtová.  

Česko je z pohledu čerpání evropských peněz nejhorší z celé EU. Loni nedočerpalo 12 miliard korun, v celé EU to bylo 16 miliard korun. MMR odhaduje, že celkem za končící programové období ČR nedokáže vyčerpat až 40 miliard korun - celkový objem dotací přesahuje 700 miliard korun. Poslední možnost dočerpat tyto peníze bude v příštím roce.

Pro čerpání evropských dotací v příštích letech plní Česko podmínky EU jen z jedné třetiny, varovala Šlechtová. Chybí zejména některé důležité zákony, ke kterým se Česko zavázalo. Jde zejména o služební zákon nebo zákon o posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA). Služební zákon by měl v lednu vstoupit v platnost, EIA se ale určitě nestihne. „Vzhledem k tomu, že je k této legislativě opravdu spousta pozměňovacích návrhů a vzhledem k tomu, že tento zákon byl zařazen pozdě na projednávání Poslaneckou sněmovnou, tak ten zákon nebude platit od ledna 2015,“ řekla Šlechtová s tím, že reálnější termín je březen příštího roku.  

Všechny předběžné podmínky, k jejichž přijetí se Česko zavázalo v takzvané Dohodě o partnerství, musí platit nejpozději k 1. lednu 2016. Dokud však ČR nepřijme poslední z nich, nepošle EK v rámci nového programového období ani euro.

Novela zákona o veřejných zakázkách se od ledna nestihne

Šlechtová také dnes prohlásila, že se k prvnímu lednu nestihne schválit novela zákona o zadávání veřejných zakázek. „Snažím se o to, aby novela platila nejdéle od března 2015,“ prohlásila ministryně. Ministerstvo totiž novelu poslalo do sněmovny pozdě.   

Novela reaguje na největší nedostatky současného zákona. Zadavatelům má při hodnocení nabídek v tendrech umožnit zhodnotit více kritérií a nezaměřovat se pouze na nejnižší cenu. Umožňuje například více zohlednit zkušenosti a předchozí praxi předkladatele nabídky. Zadavatelé také nebudou muset opakovat výběrové řízení, pokud obdrží pouze jedinou nabídku. I u ní však budou muset zhodnotit, zda je ekonomicky výhodná. Mění se i podmínky pro odvolávání neúspěšných zájemců o zakázku k antimonopolnímu úřadu, které má odstranit obstrukční jednání neúspěšných firem.  

Jenže po jednání poslaneckých výborů je jasné, že novela jen tak lehce neprojde. Poslanci totiž na rozdíl od MMR jako předkladatele požadují, aby se limit víceprací zvýšil ze současných 20 na 50 procent. To by v praxi znamenalo, že se cena veřejné zakázky může zvýšit až o polovinu vysoutěžené ceny. Ministerstvo se však podobným změnám brání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...