Praha - ČR by mohla v případě výpadku dodávek ruského plynu pomoci Slovensku či Maďarsku zpětným zasíláním, a to severní cestou z plynovodu Nordstream. Oba východní sousedé jsou totiž závislí na trasách vedoucích přes Ukrajinu. Právě tamní kohoutky Rusko kvůli nesplaceným dluhům hrozí uzavřít. Tématem se zabývala Bezpečnostní rada státu. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) uvedl, že tzv. reverzní dodávky by Česku neměly přinést výraznější náklady - šlo by pouze o poplatky za prodloužení běžné trasy.
K možnosti pomoci Slovensku Mládek uvedl, že jeho zásoby plynu jsou ještě větší než české - vydrží na 140 dní. Případná pomoc by prý v případě nejhoršího scénáře byla aktuální až počátkem příštího roku. „Nemáme žádné indicie o tom, že by byly ohroženy dodávky ruského plynu do Evropy,“ ujišťoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Z Ruska proudí přes Ukrajinu do ČR více než polovina zemního plynu. I v případě radikálního utažení kohoutků z této trasy je ale Česko připravené – například i díky unikátnímu zásobníku v Hájích u Příbrami. Je zde uskladněno množství plynu, které by Česku vystačilo na sto dní.
- Důmyslný podzemní systém dokáže dodávat plyn během jedné hodiny. Zásoby leží téměř kilometr pod zemí v chodbách dlouhých přes 45 kilometrů.
V případě problémů může právě toto stanoviště pomoci ostatním zemím. Podle ministerstva průmyslu by česká soustava stačila zajistit po určitou dobu celou spotřebu Slovenska. Oproti východním sousedům se totiž Česko může spolehnout také na dodávky severní cestou přes Baltské moře a z menší části také z Norska.
Co by se stalo, kdyby Rusko uzavřelo kohouty na rusko-ukrajinské hranici? „Do jisté míry by se opakovala situace z ledna 2009, kdy se v ČR nestalo nic – nikdo nebyl krácen ani o jeden kubík. Dokonce jsme v té době provizorně dodávali na Slovensko. Mezitím jsme dobudovali velice kapacitní propojení na Slovensko. A na Slovensku si to vyřešili taky. Dříve nebyli připraveni na diverzní toky ze západu na východ – dnes už to mají,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden varoval, že od června zastaví dodávky plynu, pokud Ukrajina nesplatí dluh, který jí vznikl za odběr ruského plynu. Jenže přes Ukrajinu teče plyn i do dalších evropských zemí, tyto dodávky by tak mohly být ohroženy. Své obavy v minulých dnech vyjádřil napříkald slovenský premiér Robert Fico, kterého podobně jako několik dalších států Putin informoval o možném pozastavení dodávek do Ukrajiny. Ukrajina dluží Rusku za plyn 3,5 miliardy dolarů. Za červnovnou dodávku chce navíc ruský Gazprom platbu předem.
EU chce otestovat přežití bez ruského plynu
Členské země Evropské unie by do příští zimy měly provést zátěžové testy, aby se zjistilo, jak by se vyrovnaly s významným narušením dodávek zemního plynu v souvislosti s ukrajinskou krizí. Vyplývá to z návrhu Evropské komise. Brusel vybízí členské státy, aby v souvislosti s možným narušení dodávek provedly zátěžové testy evropského energetického systému a vypracovaly zabezpečovací mechanismy - například zvýšení zásob plynu nebo nalezení krátkodobých způsobů, jak omezit poptávku.
SPOR O PLYN
Podle pět let staré dohody, kterou uzavřela bývalá premiérka Julija Tymošenková, má Ukrajina odebírat ruský plyn za cenu 485 dolarů za tisíc kubíků. Když loni na podzim odmítl prezident Viktor Janukovyč podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, Rusko cenu snížilo na 268,5 dolaru.
Ukrajina ale neplatila ani za plyn s nižší taxou, a tak Gazprom začal od dubna účtovat původní cenu. S tím Ukrajina nesouhlasí. Náměstek ukrajinského ministra pro energetiku Ihor Diděnko dnes prohlásil, že je Ukrajina připravena zaplatit Rusku za dodávky plynu 4 miliardy dolarů, pokud se cena zafixuje na 268,5 dolaru za tisíc kubíků. Proti tomu je zase Rusko; také nevěří, že je krizí zmítaná Ukrajina schopná vůbec něco zaplatit. „Je tam naprostá platební neschopnost,“ prohlásil ruský ministr energetiky Alexandr Novak.
