České dráhy se od roku 2013 budou muset prát s konkurencí

Praha – České dráhy budou vystaveny konkurenci dříve, než se předpokládalo. Podmínky pro České dráhy a soukromé železniční dopravce se totiž narovnají o něco dříve. Nejpozději se budou o železnice ČD s konkurenty prát od 1. července 2013. V diskusním pořadu televize Prima Partie to řekl ministr dopravy Vít Bárta. Alternativní dopravci přitom měli na české tratě vyjet až od prosince stejného roku, případně o rok později.

Českým drahám nastanou těžké časy dříve

Ministr dopravy Vít Bárta

„Jsem přesvědčen, že 1. července 2013 nejpozději konkurence na železnici bude.“

Bárta počítá s tím, že se konkurence na českých tratích objeví daleko dříve než v půlce roku 2013. Nechává si však určitou rezervu pro nepředvídané komplikace. První kroky k uvedení konkurence na tuzemskou železnici ministerstvo dopravy (MD) podniklo v říjnu, kdy požádalo o zveřejnění záměru v úředním věstníku Evropské unie. V záměru je uvedeno i to, že by se za rok mělo začít soutěžit o tratě Ostrava - Opava - Krnov - Olomouc, Praha - Ústí nad Labem - Karlovy Vary - Cheb a Praha - Roudnice nad Labem - Ústí nad Labem - Děčín.

České dráhy mají od loňska s ministerstvem desetiletou smlouvu. Rychlíky tak provozují výhradně ony. Předchozí ministr Gustav Slamečka do smlouvy ale prosadil klauzuli, podle které lze každý rok ze smlouvy vyjmout 15 procent výkonů, do deseti let by se tak mělo soutěžit až o 75 procent výkonů dálkové osobní dopravy. Ministerstvo dopravy jako objednatel platí za rychlíky Českým drahám čtyři miliardy korun ročně.

Vlaky RegioJetu a Rapid Expresu vyjedou už příští rok

Bez ohledu na časový harmonogram ministerstva by se ovšem první soukromé rychlíky měly na české železnici objevit už příští rok. Společnost RegioJet ze skupiny Student Agency chce začít jezdit do konce června na trati Praha-Ostrava. Rychlíky na stejné trati chce podle informací tisku od prosince 2012 provozovat také společnost Rapid Expres. Vlaky RegioJetu a Rapid Expresu nebudou ale jezdit ve „veřejném závazku“, nedostanou proto žádné dotace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 14 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...