Skupina České dráhy po dvou ztrátových letech vykázala loni hrubý zisk 396 milionů korun, což je oproti předchozímu roku lepší hospodářský výsledek o více než dvě miliardy. Zisková byla nákladní doprava, osobní skončila v minusu.
České dráhy po dvou letech ztrát vydělaly téměř čtyři sta milionů
Výsledku pomohl návrat cestujících po koronavirové krizi. České dráhy v loňském roce přepravily 157 milionů zákazníků, meziročně o 36 milionů více.
Mateřské České dráhy loni vykázaly hrubý zisk čtrnáct milionů korun. V předešlém roce to byla ztráta před zdaněním téměř 2,2 miliardy korun.
Většinu hrubého zisku skupiny obstarala dceřiná společnost ČD Cargo. V nákladní dopravě vykázala zisk před zdaněním 310 milionů korun, což je meziročně pokles o 78 milionů. Společnost přepravila 64,2 milionu tun nákladu, tedy o 1,4 milionu tun více než v předešlém roce.
Ekonomický růst byl podle společnosti poznamenán zvyšujícími se náklady, například cen energií. „Po dvou letech ztrát kvůli pandemii covidu-19 a následném prudkém zdražení vstupů byl právě návrat lidí k cestování vlaky hlavním předpokladem pro to, aby se národní dopravce přiblížil vyrovnanému hospodaření a skončil v mírném zisku před zdaněním,“ řekl Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel Českých drah.
Dodal, že plán na letošní rok je pokračovat v zisku. „Letos cílíme na zisk minimálně v řádu stovek milionů. A to jak Skupina ČD, tak mateřské České dráhy, které provozují osobní dopravu,“ uvedl.
Osobní doprava skončila ve ztrátě
Osobní doprava skončila loni ve ztrátě 128 milionů korun, oproti ztrátě 2,5 miliardy za předchozí rok. Tržby z prodaných jízdenek Českých drah činily 9,7 miliardy, což je zhruba o třetinu více než v roce 2021. Průměrná cestovní vzdálenost byla dokonce vyšší než v předcovidovém roce 2019, a to 49 kilometrů.
U ČD Cargo rostl výkon v České republice i v zahraničí. Tržby za nákladní přepravu v tuzemsku stouply na 5,1 miliardy korun, meziročně o více než miliardu. V zahraničí zvýšila společnost tržby o 700 milionů na 8,1 miliardy. Podle společnosti byl větší ekonomický růst zbrzděn nárůstem nákladů, například cen energií, zároveň však energetická krize přispěla ke zvýšené poptávce po přepravách pevných paliv do elektráren a tepláren.
