Česká spořitelna hlásí za 1. čtvrtletí růst čistého zisku

České spořitelně vzrostl v 1. čtvrtletí čistý zisk meziročně o 4,5 procenta na 3,5 miliardy korun. Důvodem je zlepšování kvality úvěrového portfolia, pokračuje také výrazný růst hrubých klientských úvěrů. Pomohly i výnosy z prodeje části portfolia realizovatelných finančních aktiv. V pátek zveřejnila výsledky i mateřská Ereste Group, té v prvním čtvrtletí naopak klesl čistý zisk o 4,6 procent na 262,2 milionů eur (asi sedm miliard korun).

„Radost nám dělají především pokračující dobré obchodní výsledky. Díky trvajícímu zájmu o úvěry na bydlení jsme poskytli téměř 9000 hypoték v celkovém objemu 17,5 miliardy korun,“ řekl předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon.

  • Česká spořitelna je největší bankou v ČR, co se týká počtu klientů: 4,7 milionu.
  • Ke konci loňského roku měla 561 poboček.
  • Zaměstnává zhruba 10 300 osob.

Stále atraktivnější jsou podle něj investice do alternativních investičních nástrojů. Objem aktiv v domácích a zahraničních podílových fondech vzrostl meziročně o 15,2 procenta, prostředky v penzijních fondech o devět procent.

Hrubé klientské úvěry vzrostly o osm procent na 603,9 miliardy korun. Podílejí se na tom úvěry poskytované domácnostem, zejména hypoteční, a rovněž tak úvěry firmám a podnikatelům.

Čisté výnosy z poplatků a provizí se nezměnily a dosáhly 2,3 miliardy korun. Vzrostly výnosy z transakcí s cennými papíry a za správu aktiv a příjmy z prodeje pojišťovacích produktů.

Naopak poklesl čistý úrokový výnos: „Ani další růst objemu klientských úvěrů nepřevážil pokles příjmů z dluhopisů z důvodu snižování jejich výnosů,“ uvedla spořitelna. Proto čistý úrokový výnos dosáhl 6,2 miliardy korun, což je v porovnání s loňským prvním čtvrtletím o 3,3 procenta méně.

Erste Group zisk meziročně poklesl o 4,6 procenta

Rakouské bankovní skupině Erste Group klesl v 1. čtvrtletí čistý zisk meziročně o 4,6 procenta na 262,2 milionu eur (zhruba 7,02 miliardy korun). Objem poskytnutých úvěrů sice vzrostl, ale čistý úrokový výnos se snížil o 3,7 procenta na 1,05 miliardy eur (28,1 miliardy korun). Příčinou byl hlavně nižší výnos ze státních dluhopisů.

Erste
Zdroj: ČT24/Erste

Úvěry klientům vzrostly proti loňskému prvnímu čtvrtletí o 1,8 procenta na 133 miliard eur (3,5 bilionu korun). Vklady klientů pak nejvýrazněji rostly v ČR a Rakousku, a to téměř o pět procent na 144,7 miliardy eur (3,8 bilionu korun).

Generální ředitel Andreas Treichl označil začátek roku za dobrý: „Objemy úvěrů rostly stabilním tempem zejména v retailovém bankovnictví, rizikové náklady zůstávaly na historicky nejnižší úrovni, kvalita aktiv byla i nadále velmi dobrá s podílem nesplácených úvěrů (NPL) pod pěti procenty, a byli jsme i schopni udržet vysokou míru kapitalizace s kapitálovým poměrem tier 1 na úrovni 13 procent,“ uvedl.

Analytik Fio banky Michal Křikava výsledky vnímá mírně negativně. Provozní výnosy banky zaostaly za odhady zejména vlivem nižších úrokových výnosů. Negativně vnímá rychlejší pokles čisté úrokové marže, která byla po většinu minulého roku stabilní, i slabší úvěrovou aktivitu rakouské banky. Naopak pozitivním překvapením pro něj je hlášený nárůst poplatkových výnosů banky. Pokles provozního zisku o tři procenta nenaznačuje, že by letos mělo dojít k obratu klesajícího trendu provozní ziskovosti banky z posledních let, dodal Křikava.

„V Erste, podobně jako v jiných bankách, pokračuje pokles čisté úrokové marže, tedy čistého úroku, který může banka z každé 'koruny' úvěru získat. Erste nedokázala navýšit objem úvěrů dostatečně nato, aby tento vyšší objem převážil nad negativním vlivem nižších úroků. Jediná cesta, jak zisky bank udržet, je růst objemu vkladů, a ten samozřejmě chtějí tím pádem všechny banky a tak si silně konkurují a nabízejí klientům nové úvěry za stále nižší úrokové sazby. Druhou možností je snižování nákladů, a to plánuje v příštím roce i Erste,“ komentuje výsledky analytik BH Securities Martin Vlček.

Akcie Erste na pražské burze dnes po 9:30 ztrácely 2,3 procenta pod hranici 846 korun.

Erste chce letos dosáhnout více než desetiprocentní návratnosti vlastního kapitálu očištěného o nehmotný majetek. Předpokladem jsou například stabilní výnosy nebo pozitivní změna v ostatním provozním výsledku díky nižší bankovní dani v Rakousku. Naopak rizikem mohou být měnové politiky centrálních bank včetně negativních úrokových sazeb, volby v klíčových ekonomikách EU nebo geopolitická rizika. 

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 17 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...