Česká pošta nechce rušit pobočky, stát za to ale zaplatí

Praha - Prioritou České pošty pro následující období je podle nového generálního ředitele Martina Elkána udržení současného počtu poboček. Zachování stavu se však neobejde bez financí, a proto za tuto službu bude muset stát zaplatit. Síť by zároveň měla být moderní a poskytovat jednoduché služby. Česká pošta podle předsedy dozorčí rady Jana Mareše navíc zvažuje, že požádá o vlastní licenci k poskytování bankovních služeb. V roce 2017 jí totiž vyprší partnerská smlouva s ČSOB.

Mezi priority České pošty patří udržení současného počtu poboček. Neobejde se to však bez pomoci státu. „Pokud má být tolik poboček, kolik je potřeba, potom musí stát za tuto službu zaplatit. Platba za tuto veřejnou službu je standardní v mnoha evropských zemích. Bez platby by nebylo možno udržet pobočkovou síť, především ve venkovských oblastech,“ prohlásil na dnešní tiskové konferenci ministr vnitra Milan Chovanec.

Zřejmě již od příštího roku by podle Chovance také mohlo být možné na poštách platit kartou. Více podrobností na stránkách ministerstva vnitra.

Česká pošta provozuje přes 3 200 poboček a zaměstnává kolem 32 000 lidí. Loni vykázala tržby 19,7 miliardy korun a zisk 305 milionů korun.

Pošta chce také zlepšit služby v oblasti listovních zásilek, modernizovat poskytování balíkových služeb a rozšířit nabídku v oblasti distribučních služeb.

Poštovní schránky
Zdroj: ČT24/ČTK

Základní východiska pro fungování České pošty dle Elkána:

  • Nerušení pobočkové sítě
  • Vládní podpora úprav legislativy pro příspěvek na pobočky
  • Další možnosti a potenciály pro Českou poštu

Martin Elkán při svém vystoupení na tiskové konferenci nezapomněl ani na zaměstnance státního podniku, kteří jsou alfou i omegou jeho fungování. Díky možnému nerušení poboček by navíc nemuselo dojít k výraznému propouštení.

Směry, kterými by se měla pošta vydat:

Moderní poštovní služby – „Chceme, aby pobočková síť byla moderní. Chceme, aby naše služby byly jednoduché a elektronické v oblasti doporučených i balíkových zásilek,“ podotkl Elkán.

Strategický partner státu – Další spolupráce na projektu CzechPoint.

Synergické komerční služby – Zaměření se na logistiku a paletovou přepravu.

Bankovní a finanční služby – Pošta má s touto oblastí zkušenosti, zvažuje proto, jestli požádá o vlastní licenci k poskytování bankovních služeb. „Myslím si, že varianta, že by pošta měla vlastní bankovní licenci, je určitě důležitý bod ke zvážení. Je to něco, co může mít pro tak malou zemi, jako je ČR, zásadní makroekonomické dopady,“ podotkl Mareš. V Česku působí 45 bank a poboček zahraničních bank.

Krizový manažer Martin Elkán na postu generálního ředitele České pošty vystřídal Petra Zatloukala prvního dubna 2014. Elkán v podniku dosud působil jako vrchní ředitel obchodu a marketingu. Pro Českou poštu pracuje už od roku 1996.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
08:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
12:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
před 9 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
před 22 hhodinami

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
včera v 16:24

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
včera v 11:54

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
včera v 08:23

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.