Česká pošta mění s prvním říjnem otevírací dobu 1253 poboček

Česká pošta s prvním říjnovým dnem mění otevírací dobu na 1253 pobočkách z celkových 3200. Změna se bude týkat převážně menších pošt ve městech. Pošty budou mít dva dny v týdnu otevřeno od 10:00 do 18:00 a tři dny od 08:00 do 16:00 hodin. Pošta změny zavádí po zkušenostech z koronavirové krize. Doteď byla provozní doba pošt nejednotná, každá pobočka ji měla jinak. Na 265 poštách se hodiny pro veřejnost upravovaly už od 1. září.

Důsledkem změn bude podle pošty vedle posunu hodin pro veřejnost vyšší obsazenost přepážek a také lepší zastupitelnost v případě neočekávaných událostí, například během epidemií.

„Hlavním principem změny je nahrazení tak zvaného dvousměnného provozu jednosměnným,“ uvedl mluvčí pošty Matyáš Vitík. V praxi to bude vypadat tak, že místo dvou pracovníků, kteří se v jednom dni střídali ve dvou intervalech, bude nově jeden pracovník zajišťovat přepážku v pondělí a ve středu od otevření pošty až do 18:00 a v úterý, čtvrtek a v pátek od 08:00 až do uzavření konkrétní pobočky.

Otevírací doba poštovních poboček v obchodních centrech se nemění

Změna otevírací doby se nedotkne jednopřepážkových poštovních poboček ve venkovské síti a pošt s nepřetržitým provozem. V obcích nad dvacet tisíc obyvatel bude fungovat vždy jedna hlavní pošta, jejíž současný rozsah otevíracích hodin pro veřejnost zůstane. Otevírací doba poštovních poboček umístěných v obchodních centrech se rovněž nemění.

Seznam poboček, na kterých se hodiny pro veřejnost upravují, je dostupný na webu pošty. Všechny samosprávy, kterých se změna dotkne, byly podle České pošty o změnách informovány dopisem.

Startuje mobilní pošta. Na zkoušku

Do tři vesnic nedaleko Dobrušky na východě Čech začala jezdit mobilní pošta. Státní firma testuje novinku také v okolí Bruntálu. Má zajistit služby tam, kde kamenné pobočky chybí nebo jsou kvůli epidemii dočasně zavřené.

„Je to novinka. Samozřejmě bychom uvítali, kdyby třeba dvakrát v týdnu ten čas byl v odpoledních hodinách,“ řekla starostka Pohoří Helena Suchánková (nestr.). 

Například do Semechnic bude mobilní pošta zajíždět každý den. U obecního úřadu bude stát půl hodiny.

V Královéhradeckém kraji se v minulých letech žádná poštovní pobočka nerušila. Obce se tomu brání a snaží se je zachovat. To se podařilo například v Albrechticích nad Orlicích. Před dvěma lety tady poštu otevřeli v místní prodejně potravin. Externisté takto v regionu provozují dalších 63 poboček. Tedy čtvrtinu z celkového počtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 30 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...