Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na dvě procenta. Jde o první zvýšení sazeb od loňského listopadu. Banky reagovaly prohlášením, že zdražování hypoték zatím neplánují, ale počkají na další vývoj trhu.
ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na tři procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na jedno procento.
„Nárůst sazeb je reakcí na domácí inflační tlaky,“ přiblížil guvernér ČNB Jiří Rusnok s tím, že rozhodnutí opírá o novou makroekonomickou prognózu ČNB. „Pokud jde o další vývoj, ten je otevřený. Prognóza nevidí potřebu dalšího zvyšování sazeb v zhruba následujícím roce,“ dodal Rusnok. Pro rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokové sazby hlasovalo podle Rusnoka všech sedm členů rady.
K hlasování Rusnok poznamenal, že nejde o žádnou dramatickou změnu. „Vypadá to dramaticky, ale je to evoluční vývoj daný novými znalostmi situace a jejího výhledu. I na předchozích zasedáních ta většina, která hlasovala dříve pro sazby beze změny, viděla argumenty na obě strany. Dnes se to pouze obrátilo, zejména se poněkud mírně uvolnily nejistoty z vnějšího prostředí,“ uvedl.
Ukazuje se podle něj, že zpomalení evropské ekonomiky nebylo tak silné, a že by mohlo trvat kratší dobu. Navíc je podle něj domácí inflace pevně ukotvena a není se třeba obávat rychlého posilování koruny.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
„ČNB podle očekávání svou základní úrokovou sazbu zvýšila z 1,75 na 2 procenta. Ta se tak dostala na nejvyšší hodnotu za posledních 10 let. Vzhledem k nedávným komentářům představitelů ČNB šlo nakonec o očekávané rozhodnutí, reakce koruny tak bude pouze minimální,“ komentuje zvýšení sazby hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
„Domácí inflace, zdražování v průmyslu, zemědělství, službách i stavebnictví, silný mzdový růst a odolnost domácí ekonomiky byly podle nás hlavní důvody, proč česká centrální banka přistoupila k dalšímu utahování měnové politiky. Dá se tak říct, že síla domácí ekonomiky tentokrát převážila nad nejistotou z venku,“ vysvětluje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Rusnok zároveň upozornil, že do budoucna nelze vyloučit zvýšení ani snížení sazeb. Základní scénář odhadů ČNB s tím ovšem nepočítá. „Prognózu aktualizujeme a žijeme v prostředí velmi proměnlivém, ve kterém se nejistoty zdůrazňují v plynoucím čase, proto nelze vyloučit žádný pohyb. Tedy ani zvýšení, pokud by to bylo nutné. Ale stejně tak si hypoteticky dokážu představit i pohyb opačným směrem, pokud by se situace dramaticky změnila. Nic z toho ale není hlavní scénář,“ uvedl.
Pro vývoj na trhu bude podstatné, jestli přijde ještě letos další zvýšení
Pro trh nyní bude podstatné, zda ČNB bude považovat za potřebné sazby ještě letos zvyšovat, nebo naopak si dá s dalším růstem sazeb na delší dobu pauzu. „Vzhledem k přetrvávajícím rizikům spojeným s vývojem v zahraničí lze však očekávat, že ČNB nyní zvolí vyčkávací taktiku, tak jako ostatní centrální banky, alespoň dokud se výrazněji nezlepší signály přicházející ze zahraničí. Samotná inflace by měla začít od května postupně zpomalovat a neměla by tak být argumentem pro další zvyšování sazeb,“ dodává Seidler.
Další zvýšení úroku v letošním roce nečeká ani hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Zvýšení to bude pravděpodobně pro letošní rok jediné, pokud se tedy nezačne výrazněji zlepšovat vnější ekonomické prostředí,“ uvedl.
Analytici Komerční banky naopak očekávají, že aktuální zvýšení úrokových sazeb v letošním roce není poslední. „V jeho druhé polovině ČNB podle nás sazby ještě jednou zvýší. Inflační tlaky neustávají a situace by se měla zlepšit i v zahraničí,“ míní Zeisel.
Dopad kroku ČNB na hypoteční sazby bude tak podle Seidlera velmi omezený, ty totiž reagují především na tržní úrokové sazby delších splatností, které zůstávají v posledních měsících nižší – právě z titulu obav ohledně dalšího budoucího vývoje. „Tyto sazby ČNB však svým dnešním rozhodnutím příliš výrazně neovlivní, není proto nutné se obávat rychlejšího růstu hypotečních sazeb, které v březnu mírně poklesly,“ doplnil Seidler.
Hypotéky zatím banky nezdraží, počkají na vývoj na trhu
Tuzemské banky i přes čtvrteční zvýšení úrokových sazeb centrální banky zatím vesměs nebudou zvyšovat úroky svých hypoték. U depozitů počkají na vývoj situace na trhu. Na aktuální krok ČNB jako první zareagovala Banka Creditas, která od 6. května zvýší sazby u spořících účtů o 0,2 procenta.
„U hypotečních úvěrů upravujeme sazby průběžně podle situace na trhu, aktuálně naše sazby začínají na 2,89 procenta,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. Změnu sazeb zatím nepřipravuje ani Komerční banka.
Dopad kroku ČNB na hypoteční sazby bude podle analytiků velmi omezený. Hlavní ekonom ING podotkl, že hypotéky reagují především na tržní úrokové sazby s delších splatností, které zůstávají v posledních měsících nižší. Podle Petra Bartoně z investiční společnosti Natland hovoří proti zdražování hypoték mimo jiné oslabená poptávka a také jejich zdražování v plynulých měsících.
Jiná situace může být podle Bartoně u bankovních půjček. Kvůli opatrnosti bankovních domů a nyní i vyšších úroků od ČNB se podle něj může snižovat motivace půjčovat firmám. Průměrná úroková sazba hypoték v březnu podle Fincentrum Hypoindexu klesla na 2,90 procenta z únorových 2,99 procenta. Byl to největší meziměsíční propad od března roku 2015. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to na 1,77 procenta. Od té doby vesměs rostla.
„Důsledky nebudou okamžité, na trhu hypoték hrají roli nejenom současné sazby, ale i sazby v příštím roce a tam trhy nepředpokládají, že by sazby dále rostly, proto u sazeb hypoték očekávám spíše stabilitu, možná trochu pokles,“ uvedl člen dozorčí rady Expobank CZ Lubomír Lízal.
Koruna reagovala oslabením
Na zvýšení sazeb centrální bankou koruna nereagovala posílením, ale k oběma hlavním světovým měnám naopak oslabila. K euru si pohoršila o šest haléřů na 25,69 koruny za euro, vůči dolaru klesla o 14 haléřů a v 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 22,94 koruny za dolar.
„Nynějším krokem ČNB se prodlouží období, po které koruna zůstane pod 26korunovou hladinou. My dál sázíme na to, že v druhé polovině roku koruna oslabí nad tuto psychologickou hladinu,“ uvedla ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Na vině je podle ní hlavně zpomalení ekonomického růstu.
