Praha - V Česku rok od roku přibývá pracujících důchodců. A to přesto, že se neustále zvyšuje věk pro odchod na odpočinek. Ještě v roce 2010 chodilo do zaměstnání 129 600 starobních penzistů a penzistek do 70 let, ovšem za letošní první pololetí Český statistický úřad (ČSÚ) napočítal 145 100 lidí.
„Každoročně přibývá počet zaměstnaných starobních důchodců, zároveň pobírají důchod a stále pokračují v pracovní aktivitě,“ prohlásil Daniel Chytil z oddělení pracovních sil ČSÚ. Jeho kolega Ondřej Nývlt dodává, že míra zaměstnanosti důchodců sice není příliš vysoká, ale postupně se zvedá. V současnosti dosahuje 11,5 procenta.
Hlavním důvodem k práci v penzi jsou podle statistiků finance. Mají ho zhruba tři čtvrtiny lidí od 50 do 69 let. Podle statistiků přitom patří domácnosti pracujících důchodců mezi ty s nejvyššími příjmy – často mají víc peněz než rodiny s dětmi. „Jedná se o dvě osoby, z nichž jedna pracuje a ještě má důchod, a po rozpočtení všech příjmů tak skutečně mají na osobu nejvyšší příjmy,“ vysvětlil Daniel Chytil.
V důchodu chtějí pracovat hlavně vysokoškoláci
Také lidé předdůchodového věku uvádí, že mají velký zájem pracovat i v penzi. Podle zjištění statistiků by i v penzi rády do zaměstnání dál chodily dvě pětiny lidí po padesátce. Je to přes 460 000 osob. Většímu uplatnění však brání nedostatek zkrácených úvazků, míní odborníci. Naopak třeba ve Švýcarsku nebo Nizozemsku pracuje na zkrácenou dobu zhruba 75 či 80 procent lidí do 74 let a přechod do penze je pozvolný.
ZÁVĚRY ČSÚ NAJDETE TAKÉ NA STRÁNKÁCH ÚŘADU.
Nejvíce touží po zaměstnání v důchodovém věku lidé z Prahy. Kladně se k tomu staví čtyři z pěti lidí od 50 do 69 let, na Vysočině pak jde zhruba o třetinu. Z vysokoškoláků by nechtělo skončit jen na odpočinku 63 procent, z lidí se základním vzděláním 32 procent. Podle Nývlta je pravděpodobné, že lidé z profesí s vysokou kvalifikací a z vyšších pozic budou chtít dál pracovat, víc si také spoří na stáří.
Ondřej Nývlt z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ:
„Vyšší úmysl pracovat mají ženy a muži s vyšším vzděláním, v městských regionech a s nemanuální profesí. Pro vysokoškolsky vzdělané lidi není takový problém ve vysokém věku pracovat. Osoby s nižším vzděláním naopak práci shánějí těžko.“
Také v Česku se už delší dobu projevuje trend z vyspělých zemí, kdy společnost stárne. Podle expertů ČSÚ se přitom přístup starší generace mění. Chce pracovat, mít vyšší příjem a dál žít aktivně.
Senioři nad 65 let tvoří nyní v tuzemsku asi 17 procent obyvatel. V roce 1990 to bylo ani ne 13 procent. V polovině století budou představovat třetinu. „Současní padesátníci by v důchodovém věku rádi napodobili vzory ze západních zemí Evropy, zůstali déle aktivní a více využívali aktivního odpočinku,“ vysvětluje Chytil z ČSÚ.
