Bulharsko a Rusko se dohodly na výstavbě plynovodu South Stream

Sofia - Ministři Bulharska a Ruska dnes podepsali dohodu o „cestovní mapě“ výstavby plynovodu South Stream, který má přepravovat ruský plyn přes bulharské území dál do Evropy. Bulharská vláda pravého středu souhlasila s projektem poté, co Moskva slíbila Sofii nižší ceny plynu. Gazprom uspokojuje poptávku Evropy po zemním plynu asi z jedné čtvrtiny, kvůli sporům se sousedy ale hledá alternativní způsoby přepravy. Gazprom už staví podmořský plynovod Nord Stream přes Baltské moře do Německa.

Bulharská vláda před rokem po svém nástupu svůj souhlas s projektem South Stream odkládala s tím, že musí prověřit, zda je v národním zájmu a v souladu s plány Evropské unie. Bulharský ministr energetiky Traičo Trajkov a jeho ruský protějšek Sergej Šmatko dnes podepsali dohodu o vytvoření společného podniku, který postaví bulharský úsek plynovodu v délce 900 kilometrů a o kapacitě až 63 miliard krychlových metrů ročně s odhadovanými náklady 835 milionů dolarů (16,4 miliardy Kč). Bulharsko bude mít na podniku podíl 50 procent.

Cílem projektu South Stream je obejít Ukrajinu, s níž vede ruský monopolní vývozce plynu časté spory, které ústí v pozastavování dodávek do Evropy. Plynovod povede pod Černým mořem z přístavu Novorossijsk na bulharské pobřeží, odkud bude pokračovat přes Balkán do Itálie. Bude konkurentem projektu Nabucco, který připravuje EU a má vést z Ázerbájdžánu přes Turecko rovněž do jižní Evropy.

Bulharsko získá nižší ceny plynu

„Urychlujeme práci na South Streamu. Nejsou mezi námi už žádné nevyřešené spory,“ prohlásil ruský ministr Šmatko. Obě strany se dnes rovněž dohodly, že v brzké době podepíšou dohodu o dodávkách ruského plynu do Bulharska na období do konce první poloviny příštího roku. Dohoda nepředpokládá žádné prostředníky a Bulharsku přinese o něco levnější plyn.

Viceprezident Gazpromu Alexander Medveděv v Sofii sdělil, že Bulharsko bude mít plyn levnější již od tohoto měsíce. Bulharský ministr Trajkov upřesnil, že ceny pro průmyslové odběratele i domácnosti budou „o několik procent nižší“. Bulharsko si asi 70 procent svých energetických potřeb zajišťuje dovozem a téměř všechen plyn odebírá z Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...