Praha – I když světová hospodářská krize nadělala v ekonomice Spojených států a Evropy značné díry, přesto tyto části světa zůstávají světovými lídry. Kde se bere jejich bohatství nepoměrně větší oproti tomu, které mají k dispozici asijské či africké země? Podle Deirdry McCloskeyové, profesorky ekonomie na Illinoiské univerzitě v Chicagu, jsou klíčovými prvky pro růst blahobytu a bohatství důstojný sociální status, kterému se ve společnosti těší obchodníci, a svoboda. Své názory dnes ekonomka představila českému publiku na Výroční přednášce Liberálního institutu.
„Pokud zákony umožňují lidem obchodovat a pokud se dodržují majetková práva, automaticky dochází k růstu blahobytu,“ zdůraznila McCloskeyová ve svém projevu. Nespornou výhodou Evropy a severní Ameriky v tomto ohledu bylo křesťanské náboženství. „Nedostatek vážnosti práce obchodníků v křesťanské společnosti po dlouhá léta neexistoval. V Čínské kultuře byly ty nejvyšší vrstvy císař, mandaríni, rolníci, úředníci a teprve na posledním stupni té hierarchie byli obchodníci,“ vysvětlila rozdíl mezi čínskou a západní kulturou, který podle ní určoval rychlost ekonomického růstu.
Velký důraz přikládá McCloskeyová lidské závisti. Tu považuje za motor, který přiměje celé lidské společnosti, aby změnily své chování, aby si začaly vážit obchodníků většinou pocházejících ze středních vrstev a inovátorů. Před nedávnem prodělaly podle McCloskeyové tento zásadní přerod například Čína a Indie. „Tyto země se rozhodly změnit a dnes rostou až desetiprocentním tempem,“ podotkla. Podobný přerod prodělala před dvaceti lety těsně po pádu komunismu ale i Česká republika.
S tím, jak země bohatnou, ztrácejí ale svou inovativnost. Z bohatých obchodníků se stávají aristokraté, kteří přicházejí o svou dravost. To v dalších stoletích zřejmě povede k tomu, že růst v Evropě a v severní Americe postupně zpomalí. „Já myslím, že nejdůležitější kontinent dalšího století bude Afrika,“ uzavřela své vystoupení McCloskeyová.
Kdo je Deirdre McCloskeyová?
Deirdre McCloskeyová vystudovala Harvardovu univerzitu. V roce 1968 začala pracovat na Chicagské univerzitě, kde spolupracovala s předním světovým ekonomem Miltonem Friedmanem. Kromě ekonomie se věnovala také ekonomické historii a ekonomické rétorice. Ve své práci zdůrazňuje, že ekonomové mají nejen diskutovat o problémech světa, ale mají se je rovněž snažit řešit.
