Praha – Producenti a prodejci biopotravin si musejí přestat zvykat na desetiprocentní růsty tržeb, kterými se draly na výsluní. Krize si totiž loni došlápla i na ně. Přesto však obchodníci nestrádali. Jejich tržby se udržely na úrovni z roku 2008, dosáhly tak dvou miliard korun. Přinejmenším tedy neklesaly. Víc než 1 500 různých biopotravin si v Česku přesto zákazníky udrželo.
Kdo nakupuje biopotraviny?
Mluvčí společnosti Tesco Eva Karasová: „Biopotraviny nejvíce nakupují zákazníci, kteří preferují výrobky ekologického zemědělství, a zároveň ti, kteří svým nákupem chtějí vyjádřit kladný vztah k životnímu prostředí.“
Petra Šánová z České zemědělské univerzity: „Typickým nakupovatelem biopotravin je žena kolem 30 až 40 let, která má malé děti, je středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaná a žije ve větším městě.“
Zákazníci, kteří nakupují biopotraviny, si jsou ochotni připlatit. V porovnání s běžnými potravinami vycházejí ty s nálepkou bio v průměru o 150 procent dráž. Například za bio vejce si zákazník připlatí 28 korun. Bio mléko vyjde dráž o desetikorunu. „Pokud si nakoupíte čerstvou bio zeleninu přímo u farmáře, od srpna do října budete nakupovat za stejné ceny, jako byste nakupovali běžnou zeleninu nebo ovoce,“ srovnává Tom Václavík, konzultant ze společnosti Green Marketing. Nejčastějším místem nákupu biopotravin však zůstávají obchodní řetězce. Nákupy ve specializovaných prodejnách nebo přímo na statku ale taky nabírají na síle.
Do popředí se derou i takzvané bio bedýnky, ve kterých nechybí bio zelenina a bio ovoce a do některých bedýnek obchodníci přidávají i mléčné výrobky. Od množství a druhu sortimentu se odvíjí i cena. Většinou však bio bedýnka přijde na několik stovek.
V Česku tvoří prodej biopotravin pouhé jedno procento na trhu. V sousedním Rakousku jsou dál. Rakušan tam utratí ročně za bio jídlo v přepočtu asi 1 500 korun, Čech necelé čtyři stovky.
