Bílý dům představil revoluční snížení daní: Sazbu pro firmy hodlá srazit na 15 procent

Bílý dům představil daňovou reformu, která zahrnuje zejména snížení daně z firemních zisků na 15 procent z nynějších 35 a má podpořit hospodářský růst. Americký ministr financí Steven Mnuchin ji popsal jako největší snížení daní a největší daňovou reformu v historii Spojených států. Trumpův ekonomický poradce Gary Cohn naopak hovořil o největší daňové reformě za více než 30 let. Návrh počítá také se snížením daní pro běžného Američana a zjednodušením daňového přiznání. Administrativa je odhodlána prosadit schválení rozsáhlé daňové reformy ještě během letošního roku.

Představený jednostránkový sumář počítá také s omezením daňových pásem ze 7 na 3, zvýšením některých daňových odpočtů či zrušením dědických daní z majetku, uvedla později agentura Reuters.  

Nejvyšší daňová sazba (určená pro individuálně zdaňované „pass-through businesses“, kam patří společnosti s jediným vlastníkem, S korporace i třeba společnosti s ručením omezeným) by se snížila z 39,6 procenta také na 15 procent, napsala agentura.

Mnuchin rovněž sdělil, že ministerstvo pracuje na tom, jak přivést zisky amerických firem, které „zaparkovaly“ v zahraničí (aby se vyhnuly daňové sazbě 35 procent), zpět do USA. Bez bližších podrobností řekl, že ministerstvo pracuje s Kongresem na nižší dani. Podle některých informací drží nadnárodní firmy v zámoří zhruba 2,6 bilionu dolarů.

Ministerstvo financí tvrdí, že tato reforma povede ke zvýšení hospodářského růstu, který pak uhradí výpadky v daních, uvedl zpravodaj ČT v USA Martin Řezníček. Od reformy si Bílý dům slibuje dlouhodobý růst hospodářství nejméně ve výši tří procent. Ke schválení však bude potřebovat i hlasy části demokratů, kteří se obávají, že reforma dál zvýší zadlužení USA. Navíc i mezi republikány jsou různé názory na daňovou reformu. 

Řezníček označil současnou etapu jako „startovní výstřel velmi komplikovaného a ambiciózního plánu,“ po níž se bude pracovat na tom, aby Bílý dům našel pro svůj záměr dostatečnou podporu. 

Hledání shody a spojenců

Pokud jde o cíle reformy, panuje zásadní shoda mezi Trumpem a Kongresem, uvedl ministr financí Mnuchin. Na detailech se bude dále pracovat. Předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Paul Ryan (republikán) nezávisle na tom řekl, že panuje shoda v 80 procentech a ve zbývajících 20 procentech „jsme na stejném hřišti“.  

Trumpův ekonomický poradce Gary Cohn
Zdroj: Reuters

Mnuchin v únoru prohlásil, že změny by se měly zaměřit zejména na snížení daňové zátěže pro střední vrstvy a zjednodušení daní pro podniky. Trump sliboval snižování daní již během své volební kampaně. Naděje na nižší daně po jeho zvolení přispěly k růstu amerických akcií.

Poslední velká daňová reforma proběhla v roce 1986 během vlády republikána Ronalda Reagana, uvedla agentura Reuters. Zatímco současný ministr financí označil nyní chystanou daňovou reformu za největší v historii, Trumpův ekonomický poradce Gary Cohn později hovořil o největší daňové reformě za více než 30 let.

Jak to vidí zákonodárci

Republikánští zákonodárci Trumpův daňový plán převážně vítají. Považují ho za základ pro jednání v Kongresu a předpokládají, že před uzákoněním ještě projde změnami.

Demokratičtí zákonodárci kritizují, že plán počítá s daňovými úlevami i pro lidi s nejvyššími příjmy. Zpochybňují rovněž Mnuchinovo tvrzení, že hospodářský růst vytvoří dostatek nových daňových příjmů k vykompenzování dopadu nižších daňových sazeb na rozpočet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...