Bezpečnost v on-line prostředí v Česku se proti loňsku snížila. Index kyberbezpečnosti, který každoročně sestavuje Česká bankovní asociace (ČBA), letos klesl o čtyři body na 61 procent, což je průměrný výsledek. Češi stále nečtou informační zprávy zasílané bankami, nevěnují pozornost bezpečnostním upozorněním svého telefonu a polovina neřeší ani jeho zabezpečení, vyplývá z průzkumu ČBA.
Bezpečnost on-line prostředí proti loňsku klesla, Češi se už ale lépe chrání hesly, ukazuje průzkum
Každý desátý je navíc ochoten připojit se ke svému internetovému bankovnictví přes jakoukoli wi-fi síť, aniž by zjišťoval, zda je připojení bezpečné. Na druhou stranu při tvorbě hesel jsou ale Češi proti loňsku obezřetnější, dodala asociace.
„Vzhledem ke stagnujícímu Indexu kyberbezpečnosti jsme se rozhodli prověřit znalosti Čechů v praxi. Připravili jsme modelovou situaci, v níž se respondenti stali klienty fiktivní Rodinné banky a zároveň řešili některé z běžných činností v on-line prostoru. Šlo nám o to zjistit, zda lidé poznají podezřelé prvky, které v kyberprostoru mohou naznačovat, že se jedná o práci podvodníků. V reálném světě by totiž v takovém případě mohli přijít o svá data, peníze či kontrolu nad svým zařízením,“ uvedla Helena Brychová z ČBA.
V ochraně našich dat věříme hlavně bankám
Test uskutečněný v listopadu ČBA, antivirovou firmou Eset a agenturou SC&C ukázal, že realita v kyberbezpečnosti je ještě horší. Češi v testu, který simuloval rizikové situace a hrozby, dosáhli 43 procent úspěšnosti. Navíc pouhé procento dosáhlo v testu výsledku nad 81 procent. Úspěšnost se odvíjí od věku i vzdělání – mladí a vzdělaní lidé dosahují o něco lepších výsledků (54 procent a 51 procent), naopak lidé se základním vzděláním dosáhli 37 procent.
Kyberútoků přibývá, pozor na mobilní telefony
ČBA upozornila, že počty kyberútoků rostou a nějakou zkušenost s nimi má více než polovina Čechů. Svoji roli v tom sehrála i stávající omezení a přesun velké části aktivit do on-line prostoru, neboť v devíti procentech případů šlo o situace, které se odehrály v letošním roce během první vlny koronavirové pandemie. Například počet phishingových útoků podle Esetu proti minulému roku vzrostl o sto procent.
Podle průzkumu byly nejčastějším cílem útoků počítače a notebooky (84 procent). „V tomto zjištění se jistě odráží mohutný rozvoj digitálních služeb a současný překotný přechod do on-line světa. Podstatné ale je, že rapidně stoupá i počet aktivit, k nimž dnes využíváme své mobilní telefony, a přesně tam budou další útoky hackerů směřovat,“ dodala Brychová.
Podle průzkumu asociace má vědomě zabezpečený mobilní telefon jen polovina Čechů a pětina si myslí, že je jejich přístroj chráněn díky samotnému operačnímu systému.
Údaje, které nejsme ochotni poskytovat (v %)
Letos se ale podstatně zlepšilo chování Čechů ve vztahu k tomu, jaká hesla používají. Stále platí, že ta nejsilnější používá většina především v prostředí internetového bankovnictví (85 procent proti 71 procentům v roce 2019) a pro přihlášení se ke svému e-mailu (69 procent proti 48 procentům v roce 2019).
Narostl také počet těch, kteří sofistikované heslo volí i pro přístup k sociálním sítím, e-shopům a v případě stahovaní aplikací. Naopak každý desátý Čech stále využívá jedno univerzální heslo bez ohledu na danou aplikaci či službu.