Bezpečnost on-line prostředí proti loňsku klesla, Češi se už ale lépe chrání hesly, ukazuje průzkum

Bezpečnost v on-line prostředí v Česku se proti loňsku snížila. Index kyberbezpečnosti, který každoročně sestavuje Česká bankovní asociace (ČBA), letos klesl o čtyři body na 61 procent, což je průměrný výsledek. Češi stále nečtou informační zprávy zasílané bankami, nevěnují pozornost bezpečnostním upozorněním svého telefonu a polovina neřeší ani jeho zabezpečení, vyplývá z průzkumu ČBA.

Každý desátý je navíc ochoten připojit se ke svému internetovému bankovnictví přes jakoukoli wi-fi síť, aniž by zjišťoval, zda je připojení bezpečné. Na druhou stranu při tvorbě hesel jsou ale Češi proti loňsku obezřetnější, dodala asociace.

„Vzhledem ke stagnujícímu Indexu kyberbezpečnosti jsme se rozhodli prověřit znalosti Čechů v praxi. Připravili jsme modelovou situaci, v níž se respondenti stali klienty fiktivní Rodinné banky a zároveň řešili některé z běžných činností v on-line prostoru. Šlo nám o to zjistit, zda lidé poznají podezřelé prvky, které v kyberprostoru mohou naznačovat, že se jedná o práci podvodníků. V reálném světě by totiž v takovém případě mohli přijít o svá data, peníze či kontrolu nad svým zařízením,“ uvedla Helena Brychová z ČBA.

V ochraně našich dat věříme hlavně bankám
Zdroj: Průzkum České bankovní asociace

Test uskutečněný v listopadu ČBA, antivirovou firmou Eset a agenturou SC&C ukázal, že realita v kyberbezpečnosti je ještě horší. Češi v testu, který simuloval rizikové situace a hrozby, dosáhli 43 procent úspěšnosti. Navíc pouhé procento dosáhlo v testu výsledku nad 81 procent. Úspěšnost se odvíjí od věku i vzdělání – mladí a vzdělaní lidé dosahují o něco lepších výsledků (54 procent a 51 procent), naopak lidé se základním vzděláním dosáhli 37 procent.

Kyberútoků přibývá, pozor na mobilní telefony

ČBA upozornila, že počty kyberútoků rostou a nějakou zkušenost s nimi má více než polovina Čechů. Svoji roli v tom sehrála i stávající omezení a přesun velké části aktivit do on-line prostoru, neboť v devíti procentech případů šlo o situace, které se odehrály v letošním roce během první vlny koronavirové pandemie. Například počet phishingových útoků podle Esetu proti minulému roku vzrostl o sto procent.

Podle průzkumu byly nejčastějším cílem útoků počítače a notebooky (84 procent). „V tomto zjištění se jistě odráží mohutný rozvoj digitálních služeb a současný překotný přechod do on-line světa. Podstatné ale je, že rapidně stoupá i počet aktivit, k nimž dnes využíváme své mobilní telefony, a přesně tam budou další útoky hackerů směřovat,“ dodala Brychová.

Podle průzkumu asociace má vědomě zabezpečený mobilní telefon jen polovina Čechů a pětina si myslí, že je jejich přístroj chráněn díky samotnému operačnímu systému.

Údaje, které nejsme ochotni poskytovat (v %)
Zdroj: Průzkum České bankovní asociace

Letos se ale podstatně zlepšilo chování Čechů ve vztahu k tomu, jaká hesla používají. Stále platí, že ta nejsilnější používá většina především v prostředí internetového bankovnictví (85 procent proti 71 procentům v roce 2019) a pro přihlášení se ke svému e-mailu (69 procent proti 48 procentům v roce 2019).

Narostl také počet těch, kteří sofistikované heslo volí i pro přístup k sociálním sítím, e-shopům a v případě stahovaní aplikací. Naopak každý desátý Čech stále využívá jedno univerzální heslo bez ohledu na danou aplikaci či službu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 13 mminutami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 16 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 21 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...