Benzin stojí v Praze kolem 33 korun, pohonné hmoty v celém Česku zdražují

Pohonné hmoty v Česku zdražují. Průměrná cena benzinu stoupla za týden o 18 haléřů, tuto středu se prodával v průměru za 32,35 koruny za litr. Cena nafty vzrostla o 24 haléřů na 32,03 koruny za litr. Vyplývá to z údajů firmy CCS.

Nejdražší benzin tankují řidiči v Praze. Litr Naturalu 95 tam vyjde v průměru na 32,90 koruny. U čerpacích stanic v Praze 4 stojí litr benzinu v průměru 33,30 koruny, přes 33 korun ukazují cenovky také v šesté, sedmé a osmé městské části.

Nejvyšší průměr u nafty vykazuje Vysočina s cenou 32,67 koruny za litr. Přes 32 korun platí za diesel ještě motoristé v Praze a v Plzeňském, Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji.

Naopak nejlevnější pohonné hmoty jsou v Karlovarském a Jihočeském kraji. Litr benzinu vyjde v těchto regionech v průměru na 31,90 koruny a stejné množství nafty na 31,56  koruny za litr, respektive 31,57 koruny za litr. Benzin nestojí v žádném dalším kraji méně než 32 korun.

Ceny pohonných hmot začaly růst ke konci loňského roku, předtím od listopadu klesaly, nyní jsou na úrovni cen z loňského října.

„Navzdory zdražování ropy na světovém trhu pohonné hmoty v Česku během prosince zlevnily a nyní to teprve prodejci pohonných hmot ‚dohánějí‘. Koruna sice od začátku prosince do čtvrtka vůči dolaru zpevnila o více než dvě procenta, avšak toto zhodnocení české měny není s to absorbovat veškerý nárůst cen ropy, k němuž od začátku prosince na světovém trhu došlo,“ komentuje vývoj na trhu pohonných hmot hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

„Předpokládáme, že ceny pohonných hmot budou v následujícím období ještě stoupat. Růst však bude částečně tlumen silnější korunou vůči dolaru,“ doplnil analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.

Stupňování napětí v americko-íránském konfliktu, které zdražilo ropu takřka na čtyřměsíční maxima, se v cenách pohonných hmot i podle Kovandy teprve ještě projeví. „Pokud bude eskalace pokračovat, do konce února by jak benzin, tak nafta mohly v Česku zdražit až o 1,50 na litr. V tuto chvíli je však pravděpodobnější zmírňování napětí,“ míní.

Ceny ropy klesaly

Ceny ropy skutečně ve čtvrtek dále klesaly. Přispívá k tomu růst amerických ropných zásob a umírnění obav investorů plynoucích z napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Severomořská ropa Brent ve čtvrtek odpoledne ztrácela 1,18 procenta na 64,67 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala pokles o 1,44 procenta na 58,75 dolaru za barel.

Obecně se tak ceny ropy vrací k hodnotám před 3. lednem, kdy americké bezpilotní letouny zabily vlivného íránského generála Kásema Solejmáního. Teherán vzápětí reagoval útokem na irácké vojenské základny hostící i americké vojáky. Tyto události vyhnaly ceny ropy na čtyřměsíční maxima.

Americký prezident Donald Trump po íránském útoku zmírnil napětí tím, že upustil od další vojenské reakce. „Vzhledem k tomu, že geopolitické napětí dosáhlo podle všeho znovu rovnováhy (…), celkové podmínky na trhu nahrávají nižším cenám ropy,“ řekl agentuře Reuters analytik Harry Tchilinguirian ze společnosti BNP Paribas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 13 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...