Barroso: Evropa musí projít reformou

Brusel – Zástupci Evropské unie a představitelé podnikatelů i odborů na summitu evropské tripartity zdůraznili, že je potřeba stabilizovat unii a hlavně eurozónu, kterou nyní trápí dopady dluhové krize. Šéf Evropské komise José Barroso zároveň zkritizoval nynější fungování finančního sektoru, který podle něj svým neodpovědným chováním ke krizi přispěl. Nyní je nezbytné, aby také „spravedlivě“ přispěl k řešení krize, dodal.

Bruselská tripartita reagovala na víkendové protesty proti finančnímu systému po celé Evropě. Barroso uvedl, že chápe frustraci lidí, kteří jsou vystaveni dopadům úsporných opatření. Podle něj za krizi může i neodpovědné a možná i kriminální chování ve finančním sektoru. Zdůraznil však, že Evropa potřebuje dynamický finanční sektor i solidní banky. „Nemáme nic proti finančnímu sektoru,“ dodal. Ale finanční sektor podle něj zase musí respektovat určité standardy, což se v minulosti nedělo, a také se spravedlivě podílet na řešení nynější situace. 

Evropa proto nyní chce především vyslat signál směrem k mladým lidem, kteří podle předních evropských politiků nejistotou a tvrdými škrty trpí nejvíce. „Jsme připraveni uvolnit finanční prostředky, a to z Evropského sociálního fondu i z jiných nástrojů. Hlavně musíme rozptýlit obavy mladých lidí o jejich budoucnost,“ míní Barroso. „Podporujeme návrhy iniciativ pro rovné příležitosti a pro mladé lidi organizujeme stáže i další odborné vzdělávání,“ dodal ředitel Konfederace evropského podnikání BusinessEurope Philippe De Buck.

Evropská komise představí ve čtvrtek návrhy dozoru nad finančními trhy

V posledních měsících eurozóna intenzivně jedná o navýšení podílu soukromého sektoru na záchraně Řecka. Barroso současně připomněl, že komise navrhla zavedení daně z finančních transakcí v EU. Jenže tento nápad některé země jako ČR či Británie kritizují. Ve čtvrtek pak komise chystá další návrhy, které se budou dotýkat dozoru nad finančními trhy.

„Krize ukázala, že Evropa musí projít reformou,“ upozornil Barroso. Vzápětí však připustil, že reformování nebude snadné. Kvůli nejhorší krizi v dějinách unie totiž většina zemí musí přistupovat k nepopulárním a v některých případech hodně tvrdým úsporným opatřením.

Před „násilnými“ škrty varovala i předsedkyně Evropské odborové konfederace (ETUC) Berndadette Ségolová. Podle ní je myšlenka na vyrovnané rozpočty chvályhodná, ovšem není k ní možné jít pouze cestou tvrdých škrtů, jaké nyní zažívá například krizí nejpostiženější stát eurozóny Řecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 17 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 17 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...