Brusel - Záchrana problémových bank a s ní spojená zátěž by se měla přesunout od daňových poplatníků na akcionáře a věřitele bank a v poslední instanci i na jejich velké vkladatele, shodla se většina ministrů financí zemí Evropské unie. Ovšem do 100 tisíc eur (2,6 milionu korun) zůstanou vklady zcela bezpečné. Ministři financí také pověřili Evropskou komisi vyjednáním dohody o výměně bankovních informací se Švýcarskem a dalšími zeměmi.
Zástupci evropských vlád řešili především hierarchii věřitelů, kteří by měli nést ztráty v případě hrozícího krachu a nutnosti záchrany banky. Ministři se shodli na tom, že jako první to musí být akcionáři a bankovní kapitál. Další pořadí ještě není zcela dohodnuté - řada by měla přijít teoreticky nejprve na držitele podřízených dluhopisů, pak majitele nadřízených obligací a nakonec na klienty, kteří bance půjčili své peníze v podobě vkladů.
Ministři mají stejný názor na podobu nového mechanismu řešení krachujících bank, což je druhý ze tří předpokládaných pilířů plánované bankovní unie v eurozóně. „Je to v tuto chvíli největší projekt pro Evropu,“ prohlásil šéf euroskupiny a nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. „Je naprosto zásadní, abychom to udělali správně,“ dodal.
Pravidla už od roku 2015?
Podle Dijsselbloema by mohly všechny tři prvky bankovní unie fungovat už od roku 2015. Shoda zatím panuje ve věci centrálního bankovního dohledu pod střechou Evropské centrální banky (ECB), který by mohl vstoupit v platnost do poloviny příštího roku. Rozpory jsou zatím v otázce jednotného mechanismu a fondu pro záchranu bank, zatímco řešení otázky jednotného garantování vkladů je zatím v nedohlednu.
Majitelé vkladů nad 100 000 eur, což je hranice pro pojištění vkladů v EU, by pak mohli být požádáni, aby nesli část ztrát. Ovšem ministři dodali, že by se k podobnému řešení přistupovalo jen v krajním případě a že budou možné výjimky. Všechny vklady pod 100 000 eur musí být „nedotknutelné“, trvá na svém komisař pro finanční trhy Michel Barnier.
Miroslav Kalousek, ministr financí:
„Neradi bychom kyperský příklad připustili jako model.“
Mechanismus podobný dnes navrhovanému si už Evropa s velkými problémy vyzkoušela v březnu, když se řešila dohoda o záchraně Kypru. Původní dohoda počítala s jednorázovým zdaněním všech vkladů, to ale kyperský parlament odmítl a ekonomové i řada evropských činitelů označila takový návrh za velkou chybu. Konečná dohoda předpokládá zablokování nebo konfiskaci značné části velkých vkladů a jejich částečný převod na akcie ztrátových bank.
Bankovní tajemství začínají být tabu
Ministři financí Evropské také pověřili Evropskou komisi vyjednáním dohody o výměně bankovních informacích se Švýcarskem a čtyřmi malými evropskými zeměmi - Lichtenštejnskem, San Marinem, Andorrou a Monakem. EU tím zesiluje svůj boj proti daňovým únikům prostřednictvím ukládání peněz do bank v zemích uplatňujících princip bankovního tajemství.
Krok, který označil německý ministr financí Wolfgang Schäuble za „historický“, zvyšuje tlak na otevírání údajů o bankovních účtech evropských občanů u švýcarských bank. Povede také k tomu, že svou tradici bankovního tajemství zruší alespoň pro cizince Rakousko. To bylo přitom spolu s Lucemburskem dlouho odpůrcem takových jednání.
