Babiš: Za vysoký přebytek mohou i úroky a dotační pravidla

Nahrávám video

Za neopakovatelný považuje výsledek loňského hospodaření státu ministr financí Andrej Babiš (ANO). Přebytek rozpočtu převyšující 61 miliard korun je podle něj výsledkem souhry mnoha okolností, vliv měl i způsob, kterým se vykazují evropské dotace. Použití přebytku ke snížení státního dluhu je potom jediný možný způsob, jak peníze, které v rozpočtu zbyly, využít. Andrej Babiš to řekl v rozhovoru pro pořad Týden v politice.

Andrej Babiš v rozhovoru pro Týden v politice zopakoval, že považuje historicky nejlepší výsledek státního rozpočtu především za dílo lepšího výběru daní. Oproti plánu vybral stát o 29 miliard více a ve srovnání s rokem 2015 byl rozdíl ještě větší. „Vybrali jsme o 103,4 miliardy navíc,“ řekl ministr financí.

Přesto připustil, že významnou roli sehrály i další vlivy. Šlo mimo jiné o to, že se začaly půjčovat peníze za nulový nebo negativní úrok. Zhruba 30 miliard potom státu „přihrál“ Brusel. Podle ministra Babiše je to ovšem důsledek problematického vykazování evropských peněz v rozpočtu. „Minulý rok nastala zvláštní situace, kdy nám EU v lednu dlužila 31,4 miliardy korun a ke konci minulého roku nám nedlužila ani euro, protože jsme všechno z EU natlačili do rozpočtu. Kdyby stát měl přesnou metodiku, tak by těch 31,4 miliardy patřilo do rozpočtu 2015,“ poukázal. V takovém případě by loňský přebytek byl zhruba třicetimiliardový, zatímco předloňský deficit by se naopak snížil asi na třicet miliard.

Sobotkova vláda ovšem po zveřejnění výsledků rozpočtu čelila i kritice, že dostatečně neinvestovala. Například ekonomický expert největší opoziční strany KSČM Jiří Dolejš hovoří o tom, že „rozpočet byl podseknutý“. To však Andrej Babiš odmítá. Upozornil, že investice byly ve srovnání s původním plánem vyšší a to, že stát investoval méně než v roce 2015, souvisí s tím, že před dvěma lety bylo bezpodmínečně nutné vyčerpat rekordní množství evropských peněz, které by jinak „propadly“ zpět do Bruselu. „Bylo ohroženo 90 miliard,“ upozornil ministr financí.

Výsledky posledních dvou let, ať už z hlediska rekordních investic roku 2015, nebo rekordního přebytku 2016, považuje Andrej Babiš za neopakovatelné. Jeho úřad předpokládá, že se Česko vrátí k deficitnímu hospodaření, a připravil na rok 2017 rozpočet se schodkem 60 miliard. „Tento rok bude úplně jiný. Budeme mít podstatně menší příjmy z Evropy. Odhadujeme to o 80 miliard,“ uvedl Andrej Babiš.

Vážně se zabývat prosincovými slovy prezidenta Miloše Zemana o tom, že ministra financí navrhne na Nobelovu cenu, pokud udrží přebytkový rozpočet, Andrej Babiš nemíní. Na druhé straně neváhá charakterizovat kritiky výsledku loňského státního hospodaření jako „pseudomakroekonomy“. Zdůraznil, že jediné, co nyní může stát udělat s penězi, kterému mu po minulém roce zbyly, je záplatovat jimi státní dluh. Návrh, aby 62 miliard raději šlo na pokrytí letošních výdajů, jak navrhoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), je podle Babiše nereálný. „Je to v rozporu s rozpočtovými pravidly. (…) My jsme sice snížili dluh o 80 miliard, ale stále máme 1613 miliard dluhu,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 2 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 2 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 14 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánovčera v 20:29

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026
Načítání...