Babiš: Za vysoký přebytek mohou i úroky a dotační pravidla

Nahrávám video
Týden v politice s Andrejem Babišem: "Mám radost, povedl se nám skvělý výsledek."
Zdroj: ČT24

Za neopakovatelný považuje výsledek loňského hospodaření státu ministr financí Andrej Babiš (ANO). Přebytek rozpočtu převyšující 61 miliard korun je podle něj výsledkem souhry mnoha okolností, vliv měl i způsob, kterým se vykazují evropské dotace. Použití přebytku ke snížení státního dluhu je potom jediný možný způsob, jak peníze, které v rozpočtu zbyly, využít. Andrej Babiš to řekl v rozhovoru pro pořad Týden v politice.

Andrej Babiš v rozhovoru pro Týden v politice zopakoval, že považuje historicky nejlepší výsledek státního rozpočtu především za dílo lepšího výběru daní. Oproti plánu vybral stát o 29 miliard více a ve srovnání s rokem 2015 byl rozdíl ještě větší. „Vybrali jsme o 103,4 miliardy navíc,“ řekl ministr financí.

Přesto připustil, že významnou roli sehrály i další vlivy. Šlo mimo jiné o to, že se začaly půjčovat peníze za nulový nebo negativní úrok. Zhruba 30 miliard potom státu „přihrál“ Brusel. Podle ministra Babiše je to ovšem důsledek problematického vykazování evropských peněz v rozpočtu. „Minulý rok nastala zvláštní situace, kdy nám EU v lednu dlužila 31,4 miliardy korun a ke konci minulého roku nám nedlužila ani euro, protože jsme všechno z EU natlačili do rozpočtu. Kdyby stát měl přesnou metodiku, tak by těch 31,4 miliardy patřilo do rozpočtu 2015,“ poukázal. V takovém případě by loňský přebytek byl zhruba třicetimiliardový, zatímco předloňský deficit by se naopak snížil asi na třicet miliard.

Sobotkova vláda ovšem po zveřejnění výsledků rozpočtu čelila i kritice, že dostatečně neinvestovala. Například ekonomický expert největší opoziční strany KSČM Jiří Dolejš hovoří o tom, že „rozpočet byl podseknutý“. To však Andrej Babiš odmítá. Upozornil, že investice byly ve srovnání s původním plánem vyšší a to, že stát investoval méně než v roce 2015, souvisí s tím, že před dvěma lety bylo bezpodmínečně nutné vyčerpat rekordní množství evropských peněz, které by jinak „propadly“ zpět do Bruselu. „Bylo ohroženo 90 miliard,“ upozornil ministr financí.

Výsledky posledních dvou let, ať už z hlediska rekordních investic roku 2015, nebo rekordního přebytku 2016, považuje Andrej Babiš za neopakovatelné. Jeho úřad předpokládá, že se Česko vrátí k deficitnímu hospodaření, a připravil na rok 2017 rozpočet se schodkem 60 miliard. „Tento rok bude úplně jiný. Budeme mít podstatně menší příjmy z Evropy. Odhadujeme to o 80 miliard,“ uvedl Andrej Babiš.

Vážně se zabývat prosincovými slovy prezidenta Miloše Zemana o tom, že ministra financí navrhne na Nobelovu cenu, pokud udrží přebytkový rozpočet, Andrej Babiš nemíní. Na druhé straně neváhá charakterizovat kritiky výsledku loňského státního hospodaření jako „pseudomakroekonomy“. Zdůraznil, že jediné, co nyní může stát udělat s penězi, kterému mu po minulém roce zbyly, je záplatovat jimi státní dluh. Návrh, aby 62 miliard raději šlo na pokrytí letošních výdajů, jak navrhoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), je podle Babiše nereálný. „Je to v rozporu s rozpočtovými pravidly. (…) My jsme sice snížili dluh o 80 miliard, ale stále máme 1613 miliard dluhu,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 28 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...