Sydney - Australští senátoři odhlasovali zrušení uhlíkové daně, čímž také padly plány pro obchodování s emisemi. Země tak dala přednost firmám a domácnostem před ochranou životního prostředí.
Austrálie zavedla uhlíkovou daň před dvěma lety, teď ji ruší
Daň z emisí oxidu uhličitého přitom australská vláda zavedla teprve před dvěma lety. Jenže nebyla ani trochu populární. Ležela v žaludku nejen těžebním firmám, ale dokonce i samotným obyvatelům. Těm totiž kvůli ní stouply ceny energií asi o deset procent.
„Zbavili jsme se zbytečné, destruktivní daně, která ničí pracovní místa a která vlastně ani nepomáhá životnímu prostředí,“ prohlásil premiér Tony Abbott. Šéf kabinetu zrušením daně vlastně splnil předvolební slib liberálů, který jim pomohl zvítězit v loňských volbách. Opatření zavedla předchozí vláda. Ta usilovala o to, aby země do roku 2020 snížila emise CO2 o pět procent z úrovně roku 2000. Podle stávající garnitury to ale není potřeba.
senátor Ian Mc Donal
„Austrálie produkuje méně než 1,5 procenta celosvětových emisí. Bez vážné snahy Spojených států, Číny, Ruska a Evropské unie bude snížení našich emisí o pět procent jen kapkou v moři.“
Liberálové včetně premiéra chtějí emise snižovat jinak - odměňováním firem dotacemi a podporou čistších energií. To se ale nelíbí levici, která zkritizovala zrušení daně i obchodování s emisními povolenkami od příštího roku. „Stane se z nás globální vyvrhel. Zatímco zbytek světa se bude snažit připojit se ke smlouvě v roce 2015, aby lidé na této planetě měli šanci na přežití tváří v tvář ohrožení klimatu, Austrálie bude zařazená mezi zpátečníky,“ myslí si předsedkyně australské Strany zelených Christine Milneová.
Austrálie však platí za největšího znečišťovatele mezi rozvinutými zeměmi - hlavně kvůli výrobě elektřiny z uhlí. Rozhodnutí vlády teď nepotěší hlavně evropské firmy, které se nedostanou k australským povolenkám.