V Aténách se po pěti týdnech otevřela akciová burza. Hlavní index v úvodu obchodování vykazoval propad o téměř 23 procent, později se zmírnil na necelých 20 procent. Akcie největších řeckých komerčních bank National Bank of Greece a Piraeus Bank ztrácely dokonce 30 procent. Den pak burza zakončila poklesem o 16,2 procenta. Obchodníci nicméně propad burzy po nucené odstávce očekávali.
Aténská burza opět funguje, zahájila prudkým poklesem
Zendulka: Překvapilo mě, že burzu vůbec otevřeli (zdroj: ČT24)
Plán na znovuotevření aténské burzy schválený Evropskou centrální bankou předpokládá, že řečtí investoři nebudou moci k nákupu akcií využívat vklady v bankách. Omezení by mělo zabránit odlivu kapitálu; na zahraniční investory se žádná omezení nevztahují.
A právě cenné papíry bank budou podle investorů na aténské burze pod největším tlakem, protože po několikatýdenní finanční krizi je třeba rekapitalizovat řecký finanční sektor. Banky tvoří zhruba 20 procent hlavního aténského indexu.
Analytik BH Securities Jiří Zendulka se poklesu akciového trhu vzhledem k aktuální situaci v zemi nediví. „Překvapilo mě, že burza byla za takových podmínek vůbec otevřena. Protože jestliže bankovní systém nefunguje v běžném provozu, tak by burza neměla být otevřená.“
GALERIE
Řecká burza otevírá
„Je tady cítit panika. Investoři se snaží prodávat jednotlivé tituly, ale není, kdo by je koupil. A to proto, že ekonomika byla tvrdě zasažena kontrolami kapitálu a uzavřením bank. Výhled je nejistý,“ popsal situaci finanční analytik Guardian Trust Evangelos Siutis. „Vypadá to, že akcie bank mají ještě kam padat, než se objeví nabídky ke koupi,“ uvedl podle agentury Reuters nejmenovaný manažer fondu. „Potrvá několik dní, než se trh vyrovná.“
Řecké banky mají hotovosti dostatek
Vláda uzavřela aténskou burzu spolu s řeckými bankami 29. června. Stalo se tak s cílem omezit pohyb kapitálu a zabránit úbytku peněz v bankách. Ty se znovu otevřely už 20. července, výběry z účtů ale zůstaly omezeny.
Rezervní hotovost řeckých bank díky těmto opatřením nyní vzrostla na přibližně pět miliard eur (135 miliard korun) ze zhruba jedné až dvou miliard eur v první polovině července, kdy finanční krize vrcholila. Banky dostaly novou injekci od ECB a také zaznamenaly zvýšený příliv hotovosti z daní a příjmů z cestovního ruchu. Informované zdroje proto agentuře Reuters potvrdily, že Atény nebudou muset minimálně několik týdnů žádat Evropskou centrální banku o zvýšení nouzového financování.